Rematizované a tematizované struktury ve španělských žurnalistických textech.
Abstrakt
Cílem této práce je ukázat prostředky, kterými španělský a český jazyk dosahují tematizace či rematizace výpovědi. V teoretické části je pojednáno o odlišných teoriích, které k problematice pořádku slov ve větách zastávají jak čeští a španělští lingvisté, tak i lingvisté světového významu. V práci zmiňujeme teoretické přístupy Daneše, Mathesia, Sgalla a Firbase, kteří se ve svých pracích zabývají aktuálním členěním větným a tematickými posloupnostmi a teorie Hernanda Cuadrada a Fernández Soriano, která hovoří o dislokaci vlevo. Druhá, praktická část je pak zaměřena na četnost výskytu vytýkacích konstrukcí, pomocí nichž oba jazyky dosahují tematizace či rematizace, a porovnání námi zvolené problematiky na základě českých a španělských žurnalistických článků.