| dc.contributor.advisor | Blümlová, Dagmar | |
| dc.contributor.author | Kohelová, Pavla | |
| dc.date.accessioned | 2021-11-25T14:23:18Z | |
| dc.date.available | 2021-11-25T14:23:18Z | |
| dc.date.issued | 2015 | |
| dc.date.submitted | 2015-07-31 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/8205 | |
| dc.description.abstract | Bakalářská práce se zabývá křesťanským filosofem a myslitelem Bohumírem Janátem.
Na základě studia archívních pramenů v podobě dokumentů a korespondence z osobní
pozůstalosti a archivu Libri prohibiti přibližuje nejen curriculum vitae tohoto filosofa
a mluvčího Charty 77, ale také dějinné události druhé poloviny 20. století. Studie je doplněna
metodou orální historie. V rámci rozhovorů byli osloveni narátoři z okruhu rodinného,
studijního, pracovního a z okruhu pražského disentu, kteří přispěli svými vzpomínkami
a svědectvími.
Bohumír Janát se narodil v Táboře 7. listopadu roku 1949. Vystudoval humanitní větev
táborského gymnázium a následně na to v letech 1968 ? 1973 pokračoval ve studiích filosofie
a psychologie na Filosofické fakultě UK v Praze. Zde ho výrazně ovlivnil filosof Jan Patočka.
Roku 1975 nastoupil místo vědeckého aspiranta na Psychologickém ústavu Československé
akademie věd. Smrt Jana Patočky ho přivedla do řad Charty 77. Následkem toho byl
propuštěn z Psychologického ústavu a až do roku 1989 pracoval v různých dělnických
profesích. Věnoval se překladatelské činnosti (překládal Johna S. Dunne, Michaela Novaka,
etc.) a publikoval své filosofické úvahy v samizdatových sbornících a exilovém tisku. Od
2.1.1988 do 2.1.1989 se stal jedním z mluvčích Charty 77 spolu s Milošem Hájkem a
Stanislavem Devátým. V srpnu roku 1988 napsal otevřený dopis tehdejšímu americkému
prezidentovi Ronaldu Reaganovi, ve kterém vyjádřil poděkování českého národa za
projevenou solidaritu ke dvacátému výročí sovětské okupace.
Po sametové revoluci byl rehabilitován a vrátil se do Psychologického ústavu ČSAV. Veřejně
přednášel a publikoval, na stránkách Listů se stal kritikem polistopadového vývoje. Jako
jeden z menšiny mluvčích nesouhlasil se zrušením Charty, ke kterému došlo na základě jejího
posledního dokumentu č.9/1992. Ústředním motivem jeho filosofických esejů je metafyzické
rozhodnutí pro volbu vlastního osudu, morální apel v podobě transcendentní vertikály, která
je ve své podstatě neoddělitelná od naší konečnosti. Bohumír Janát zemřel předčasně o první
adventní neděli 29. listopadu roku 1998 ve věku 49 let. O rok později mu vyšla kniha
filosofických esejů pod názvem ?Myslet proti duchu doby?. | cze |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.title | Filozof proti duchu doby. Bohumír Janát v souvislostech života a díla | cze |
| dc.title.alternative | Philosopher against the spirit of time/age. Bohumír Janát in connection with life and work | eng |
| dc.type | bakalářská práce | cze |
| dc.identifier.stag | 31334 | |
| dc.description.abstract-translated | Bachelor thesis deals with Christian philosopher and thinker Bohumír Janát. It
considers not only curriculum vitae of this philosopher and speaker of Charter 77, but also
historical events of the second half of the 20th century. Dissertation is based on studies of
archival records of documents, correspondence from inheritance and archives Libri Prohibiti,
and there is also used method of oral history. Within the dialogues several narrators such as
the family members, students, colleagues and people of Prague dissent were addressed to
speak about their memories and testimonies.
Bohumír Janát was born on 7th November 1949 in Tábor. He graduated in humanities at the
Grammar School in Tábor and then he continued his studies in Philosophy and Psychology at
the Philosophical Faculty of Charles University from 1968 till 1973. At that time he was
influenced very much by philosopher Jan Patočka. In 1975 Bohumír Janát took up work as an
academic aspirant in Psychological Institute of Czechoslovak Academy of Sciences. Death of
Jan Patočka made him join Charter 77. As a result he was dismissed from Psychological
Institute and until 1989 he worked as a worker. He turned to translation activities (he
translated John S. Dunne, Michael Novak, etc.) and published his philosophical thoughts in
samizdat and exile press. From the 2nd January 1988 till the 2nd January 1989 he became one
of the speakers of Charter 77 together with Miloš Hájek and Stanislav Devátý. In August
1988 Bohumír Janát wrote an open letter to the American president Ronald Reagan, where he
expressed acknowledgements of the Czech nation for revealed consensus to the 20th
anniversary of Soviet occupation.
After the Velvet Revolution he was rehabilitated and he ceme back to work in Psychological
Institute. He did public lecturing and published; in ?Listy? he became a critic of post-
November development. As one of the minority of speakers of Charter 77 he disagreed with
its dissolution, which happened in terms of its last document No. 9/1992. Central motive of
his philosophical essays is metaphysical decision to choose your own destiny, moral challenge
as transcendental vertical line, which is inseparable from our finitness. Bohumír Janát died
early on the first Sunday in Advent 29th November 1998 at the age of 49. A year later there
was published his book of philosophical essays under the name of ?Think against the spirit of
time/age? / ?Myslet proti duchu doby?. | eng |
| dc.date.accepted | 2015-09-07 | |
| dc.description.department | Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Historie | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Bc. | |
| dc.thesis.degree-program | Historické vědy | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Máchalová, Jitka | |
