Vývoj daňové kvóty v ČR v letech 1996 - 2007 a jeho příčiny
Loading...
Date
Authors
Střelečková, Lucie
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Jihočeská univerzita
Abstract
Veřejnosti jsou často dávány za vzor státy s nižším zdaněním a vysoce rostoucí a prosperující ekonomikou. Pravda není vždy tak jednoznačná, ekonomická a statistická data nejsou většinou publikována srozumitelně a přehledně. Abychom si dokázali odpovědět na otázky, zda jsou daně v České republice vysoké či nízké, a jak si země stojí v porovnání s jinými zeměmi, s novými i starými členy Evropské unie, použijeme makroekonomický ukazatel - daňovou kvótu.
Cílem této diplomové práce je analyzovat vývoj daňové kvóty v České republice v letech 1996 - 2007 a zhodnotit politické i ekonomické příčiny jejího vývoje. Daňová kvóta pro Českou republiku a ostatní země EU je stanovena dle metodiky Eurostatu, který využívá metodologie národních účtů ESA 95, tudíž vykazuje data na akruálním principu. K měření dopadu daní na spotřebu, práci a kapitál Eurostat využívá tzv. implicitní daňové sazby, které měří průměrné efektivní daňové zatížení různých druhů ekonomických příjmů či aktivit. Akruální princip i implicitní daňové sazby jsou vysvětlené v literární rešerši. Literární rešerše se také zabývá možnostmi srovnávání daňových systémů jednotlivých zemí, popisuje daňové soustavy a funkce daní v moderní společnosti (fiskální, redistribuční a stabilizační). V této části jsou vymezeny též faktory, které ovlivňují daňové systémy včetně daňové kvóty a daňového mixu.
Vývoj daňové kvóty České republiky je v praktické části srovnán s vývojem daňové kvóty v Evropské unii jako celku, v původních patnácti státech EU a s vývojem daňové kvóty ve vybrané postkomunistické zemi EU. Data pro výpočet těchto daňových kvót byly čerpány z publikace evropské komise Taxation trends in the European Union a z publikace OECD Revenue Statistics.
Výsledky jsou porovnané s vývojem daňové kvóty v zemích OECD, mezi které patří i Česká republika. Tyto výsledky se budou patrně lišit od výsledků metodiky Eurostatu, neboť metodika OECD je odlišná. Nás ale zajímala výše daňového zatížení České republiky v porovnání s ostatními členy.
V závěru této diplomové práce jsou zhodnoceny vlivy na vývoj složené daňové kvóty v České republice v jednotlivých letech, s výhledem do ‚qdaňové budoucnosti'' naší země.
