Vývoj úmrtnosti české populace od roku 1990 (srovnání v evropském kontextu)

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá vývojem úmrtnosti české populace od roku 1990 (srovnání v evropském kontextu). Hlavním úkolem této bakalářské práce je zmapovat situaci v České republice, Evropě i světě pro zjištění vývoje a také faktorů, které vývoj úmrtnosti ovlivnily a ovlivňují. Teoretická část je věnována charakteristice a vysvětlení pojmů mortalita neboli úmrtnost, faktorům ovlivňujícím mortalitu. Pro zhodnocení vývoje a změn je nutné se zabývat historií ve světě, Evropě i v České republice, která ovlivňovala vývoj úmrtnosti i faktorů. V 90. letech prošla naše země velkými změnami spojenými zejména se ,,Sametovou revolucí?, která vedla ke konci komunistické moci. V roce 1990 se obnovily politické strany a byly uspořádány první svobodné volby. Změnil se také název státu na Českou a Slovenskou federativní republiku. Prezidentem, se stal Václav Havel a od roku 1993 existuje samostatná Česká republika. Při vývoji úmrtnosti se zaměřujeme také na nejčastější příčiny úmrtí a na vývoj ,,Mezinárodní klasifikace nemocí?. Jednou ze schopností demografie je právě předvídatelnost ve vývoji obyvatelstva v delším časovém období, v čemž nám pomáhá předpokládaný vývoj a prognózy. Praktická část této práce se zabývá ukazateli úmrtnosti, pro zjištění vývoje úmrtnosti byla použita metodika kvantitativního výzkumu. Za techniku byla zvolena analýza časových řad, která charakterizuje posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování (dat). Výzkumným vzorkem se stal soubor okresů ČR, u nichž byla zkoumána kojenecká úmrtnost a standardizovaná úmrtnost pro muže a ženy, od roku 1992 ? 2011. Pro zjištění vývoje byla data dána do pětiletých intervalů. Cílem práce bylo provést analýzu regionálních rozdílů a uvést specifika vývoje úmrtnosti v nových sociálně ekonomických podmínkách. Pro dosažení stanovených cílů byly stanoveny následující hypotetické otázky. Snižuje se úmrtnost v rámci ČR od r. 1990? Snižuje se kojenecká úmrtnost od roku 1990? Úmrtnost u žen je nižší než u mužů? Z výzkumu vyplynulo, že průměrná úmrtnost se opravdu snižuje, i když například ve standardizované úmrtnosti u žen došlo v letech 1999 a 2003 k mírnému zvýšení, přesto má v celkovém pohledu klesající tendenci. Naopak u mužů nám vyplynulo, že k poklesu také dochází, s výjimkou v letech 2002 ? 2003, kdy se také průměrná úmrtnost zvýšila. Po srovnání průměrného vývoje mezi standardizovanou úmrtností žen a mužů je zřejmé, že ženy mají nižší úmrtnost, než muži a to něco přes 40%. Pro jednotlivé regiony to již tak jednoznačné není. Například ve standardizované úmrtnosti mužů, nelze přesně definovat, zda dochází k velkému poklesu či nikoli. Například rozdíl v pětiletém období 1997 ? 2001 a 2002 ? 2006 nemůžeme jednoznačně říci, zda došlo k poklesu. U standardizované úmrtnosti žen, se zase mohlo zdát, že v letech 2007 ? 2011 došlo k velkému nárůstu a mohla tak ovlivnit pohled na úmrtnost žen, ovšem regionální rozdíly mohou způsobit tyto výkyvy, které z celkového pohledu nejsou tak jednoznačné. Vývoj v kojenecké úmrtnosti provázel v jednotlivých regionech výkyvy, které byly patrné z provedeného výzkumu. Mohlo k nim dojít z mnoha důvodů. Kojenecká úmrtnost se řadí mezi historicky nejnižší a její rozdíly jsou tak nízké, že může dojít k rozdílům. Z provedeného výzkumu byl patrný nárůst pro kojeneckou úmrtnost v jednotlivých pětiletých obdobích. Pokud, ale provedeme celkové průměrné zhodnocení v úmrtnosti kojenců, tak je patrný celkový pokles s výjimkou v letech 2001, 2006 a v roce 2011. Domnívám se, že tento nárůst mohl způsobit nedostatek potřebných údajů pro zhodnocení vývoje úmrtnosti v jednotlivých okresech.