Problematika ošetřovatelské péče u neslyšících rodiček

Abstract

Problematika ošetřovatelské péče u neslyšících rodiček Klientela českých porodnic se díky otevření hranic a migraci obyvatelstva během patnácti let velmi změnila a porodnice na tuto skutečnost adekvátně zareagovaly. Ženám různých kultur a náboženského vyznání umíme pro porod a pobyt v nemocnici vytvořit příznivé podmínky. Neomezující a přátelské podmínky bychom měli vytvořit i ženám neslyšícím. Jsem zaměstnána v Ústavu pro péči o matku a dítě, které se v roce 2004 stalo centrem pro neslyšící rodičky. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké má ošetřující personál největší problémy v ošetřovatelské péči u neslyšících rodiček. Teoretická část popisuje specifika ošetřovatelské péče o neslyšící rodičku. Další kapitoly pojednávají o anatomii sluchového ústrojí, přibližují vady sluchu a jejich diagnostiku a též se věnují komunikaci neslyšících a jejich identitě. Cílem práce je zjistit zda zdravotnický personál ovládá komunikaci s neslyšícími rodičkami, zda je vybraná porodnice schopna zajistit tlumočníka, a s kterými problémy se potýkají neslyšící ženy a ošetřující personál. V hypotézách bylo stanoveno, že zdravotnický personál nemá základní informace o komunikaci s neslyšící rodičkou, a neovládá ji, že porodnice zajistí pro neslyšící rodičku tlumočníka, a že v ošetřovatelské péči je pro zdravotnický personál a neslyšící rodičku největším problémem komunikace. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní výzkum formou dotazníku pro zdravotnický personál z Ústavu pro péči o matku a dítě, společně s kvalitativním, který představují čtyři rozhovory s neslyšícím rodičkami rodícími tamtéž.. Sběr dat byl prováděn v únoru a březnu 2010. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že zdravotnický personál nemá základní informace o komunikaci s neslyšícími a základy komunikace neovládá, a největším problémem v ošetřovatelské péči o neslyšící rodičky je podle porodních asistentek, dětských sester a neslyšících samotných komunikace. Z výsledků šetření byl stanoven závěr, že nelze zavírat oči před problematikou komunikace s neslyšícími rodičkami. Za jedno z hlavních doporučení byla větší informovanost zdravotnického personálu o světě neslyšících, zkvalitnění přístupu k neslyšícím a respektování jejich osobnosti. Nemusíme umět znakový jazyk, abychom se domluvili s neslyšícími, ale postačí být vnímavý, laskavý a chtít porozumět.