PREVENCE VZNIKU SYNDROMU VYHOŘENÍ U SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ

Abstract

Teoretická část práce je věnována definici syndromu vyhoření, jeho vztahu k sociálním pracovníkům, příčinami vzniku, symptomům, průběhu a především pak prevenci, která nabízí nejefektivnější řešení tohoto nežádoucího procesu. Praktická část je zaměřena na monitoring systému prevence vzniku syndromu vyhoření na úrovni organizace v různých typech zařízení, ve kterých působí jeden či více sociálních pracovníků. Výzkum prokázal, že je velmi důležitá informovanost pracovníků a jejich nadřízených o existenci syndromu vyhoření a možnostech jak mu předcházet na úrovni organizace. Mezi tyto možnosti patří zejména zajištění vhodného pracovního prostředí, podpora týmové spolupráce, poskytování zpětné vazby, umožnění dalšího vzdělávání pracovníků a zajištění odborné supervize.