Kvalita života u chronických onemocnění a dlouhodobě zdravotně nepříznivého stavu. Její rozdíly podmíněné pohlavím

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá mapováním rozdílů u mužů a žen v kvalitě života. Jedná se o jedince, kteří trpí jakýmkoli onemocněním z indikační skupiny č. VII lázeňské léčby, konkrétně o onemocnění pohybového aparátu. Zjišťuje, jaké rozdíly v kvalitě života, popsané v 8 doménách pomocí standardizovaného dotazníku SF 36, jsou u obou pohlaví před a po absolvování lázeňské léčby. V teoretické části se tato práce zaměřuje na rozbor pojmu ?kvalita života?. Specifikuje ho a objasňuje jeho užití v komprehenzivní rehabilitaci a v dalších vědních oborech. Dále se podrobně věnuje definici zdraví, kde přikládá měření kvality života nepostradatelnou funkčnost. Protože kvalita života není jen prázdným pojmem, ale nástrojem, který dokáže komplexně mapovat disponovaného subjektivní problémy v oblasti zdravotního stavu. Výše zmíněná část práce také pojednává o nástroji, kterým se kvalita života měří, a to o standardizovaném dotazníku SF 36, který je pro potřeby práce nezbytným nástrojem. V neposlední řadě je tato část zaměřena na lázeňskou léčbu, vyzdvihuje její nepopíratelné výhody prokázané dalšími výzkumy. Popisuje využití peloidů v lázeňství, jeho funkci a možná naleziště. A konečně informuje o problematice nejčastěji vyskytujících se onemocnění indikační skupiny č. VII lázeňské léčby, jejich příznacích, diagnostice a možností léčby, nejen lázeňské. Cílem práce je zjistit, jaké jsou rozdíly mezi kvalitou života u mužů a žen disponovaných nemocí ze skupiny č. VII lázeňské léčby a konkretizovat je. K tomuto cíli se váže hypotéza: Kvalita života u žen s chronickým onemocněním zařazeným do indikační skupiny č. VII je horší, než u stejně nemocných mužů. Výzkumná část dále objasňuje aplikované prostředky pro získání dat. Přibližuje použitou metodiku sběru dat, včetně počtu respondentů a procentuální vyjádření návratnosti. Konkrétně byl výzkum proveden u 12 mužů a 13 žen. Tito probandi vyplnili standardizovaný dotazník SF 36 před a po absolvování lázeňské léčby. Dotazník vyplněný po léčbě odesílali pomocí poštovní zásilky na předepsanou adresu. Výzkum byl vyhodnocen na základě 83% návratnosti. Získaná data jsou v části Výsledky interpretována pomocí grafického zobrazení a pro lepší přehlednost i použitím tabulek. Tabulky manifestují včetně výsledků také statistické zpracování dat a jejich statistickou významnost s použitím metody u-test. Popisovány byly domény Fyzické funkce, Fyzické omezení rolí, Emoční omezení rolí, Sociální funkce, Bolest, Duševní zdraví, Vitalita a Všeobecné vnímání vlastního zdravotního stavu. Zásadním zjištěním výzkumu bylo, že kvalita života tři měsíce po absolvování lázeňské léčby se zvýšila ve všech 8 sledovaných doménách u mužů i žen. Mužská část souboru vnímala nejvíce zvýšení kvality života v doménách Fyzické funkce, Emoční omezení rolí, Sociální funkce a především v doméně Fyzické omezení rolí, kde díky lázeňské léčbě vykazovala zlepšení kvality života o 133 %. Naopak ženy vnímaly zvýšení kvality života v doménách Duševní zdraví, Vitalita, Všeobecné vnímání vlastního zdravotního stavu a především v doméně Bolest, kde byl zaznamenán nárůst kvality života o 22 %. S pomocí těchto výsledků byl cíl práce naplněn a hypotéza, která hovoří o horší kvalitě života žen, oproti mužům, nemohla být verifikována. Lázeňská léčba je v léčbě onemocnění pohybového aparátu velmi účinná. Nejde pouze o zlepšení jedné složky zdraví, ale o zlepšení celého bio-psycho-sociálního zdravotního stavu. Je nutno zdůraznit, že nebyla zjištěna jediná doména, ve které by byl zaznamenán pokles kvality života po absolvování léčby u části mužské i části ženské oproti kvalitě života před léčbou. Proto by bylo vhodné přehodnotit změny provedené vládními institucemi a zdravotními pojišťovnami, které omezují a ruší příspěvkovou lázeňskou léčbu, která vykazuje prokazatelné benefity jak u mužů, tak u žen postižených dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem na základě jednoho z onemocnění indikační skupiny č. VII lázeňské léčby.