Změny v systému dávek sociální pomoci z pohledu osob s těžkou vadou pohybového aparátu

Abstract

Teoretická část bakalářské práce se zabývá dávkami sociální pomoci pro osoby s těžkou vadou pohybového aparátu, které již vycházejí z nových legislativních opatření. Ty jsou platné od 1. 1. 2012. V rámci sociální reformy 2012 došlo ke snížení počtu dávek. Dle zákona č. 329/2011 se nově poskytují dvě dávky a to příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Výzkumná část práce se snaží prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu, poskytnout reflexi situace osob s těžkou vadou pohybového aparátu. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se změnila socioekonomická situace osob s těžkou vadou pohybového aparátu v souvislosti s reformami v systému dávek sociální pomoci platnými od ledna 2012. Dílčím cílem bylo zjistit, jak se změnila administrativní zátěž pro žadatele a uživatele dávek sociální pomoci. Ke sběru dat využívá polostandardizovaný rozhovor. Otázky rozhovoru byly rozděleny do dvou tématických okruhů a to dle stanovených cílů práce. První okruh otázek se zabývá socioekonomickou situací konkrétně změnou socioekonomické situace v souvislosti s nově nastavenými sociálními dávkami (v oblasti mobility a v oblasti pomůcek pro osoby s těžkým zdravotním postižením), finanční spoluúčastí na úhradě pomůcky a změnou stupně závislosti (a potažmo výše příspěvku na péči) v souvislosti s nově nastavenými životními potřebami. Základní soubor tvoří osoby s těžkou vadou pohybového aparátu, které jsou poživateli dávek sociální pomoci pro osoby se zdravotním postižením v České republice. Výběrový soubor tvořilo celkem 8 osob s těžkou vadou pohybového aparátu, které využívají dávky ze systému sociální pomoci. U respondentů, kteří původně pobírali příspěvek na individuální dopravu, došlo ke snížení částky, jenž nyní získávají prostřednictvím příspěvku na mobilitu. V situaci snížení částky na dopravu respondenti změnili své zaběhlé způsoby dopravování nebo nalezli jiné zdroje financí. Ovšem u respondentů, kteří před změnou legislativy nepobírali žádné dávky na mobilitu (dopravování) a momentálně užívají příspěvek na mobilitu se socioekonomická situace v této oblasti zlepšila. Počet respondentů v obou skupinách je stejný, takže se dá říci, že změny v dávkách týkajících se dopravování (mobility) nepřinesly zásadní změny v socioekonomické situaci osob. Nejvíce zastoupený postoj u otázky týkající se názoru na finanční spoluúčast z ceny pomůcky byl neutrální postoj respondentů. Nejvíce respondentů uvedlo, že stupeň závislosti na péči a v souvislosti s tím příspěvek na péči zůstal stejný u většiny respondentů. Z pohledu většiny respondentů se nezměnila administrativní zátěž v souvislosti se změnou legislativy v oblasti dávek pro osoby s těžkou vadou pohybového aparátu. Negativní postoj mají respondenti na charakter (hloubku) šetření sociálních a majetkových poměrů a negativně také vnímají přístup referenta. V ostatních oblastech mají respondenti neutrální postoj, nebo nevnímají žádnou změnu po změně legislativních opatření. Závěrem lze konstatovat, že z pohledu respondentů není sociální reforma vnímaná jako přínosná.