Metody nukleární medicíny užívané při zobrazování lymfatického systému

Abstract

Lymfoscintigrafie je neinvazivní vyšetřovací metoda, která může u pacintů trpících otoky dolních končetin, velmi snadno přispět k diagnostice lymfedému dolních končetin. Díky nízké radiační zátěži a minimálnímu riziku alergických reakcí je možné tuto metodu bez problémů použít i k opakovanému vyšetřování při sledování např. efektu léčby. V této práci se snažím čtenáře seznámit s principy provádění lymfoscintigrafie dolních končetin a s různými možnostmi následného zpracování nasnímaných obrazů. Mým cílem bylo porovnat výsledky semikvantitativního hodnocení u v současnosti užívané metody snímání pomocí statických obrazů s whole body (celotělovou) scintigrafií, a tím přispět k zjednodušení provádění tohoto vyšetření. Vytvořila jsem skupinu 96 pacientů u kterých jsem provedla vždy dva způsoby akvizice dat (v současné době standardně užívané statické obrazy a následné provedení whole body záznamu). Vzhledem k různým možnostem semikvantitativního hodnocení byla tato skupina rozdělena na dvě části, a to podle způsobu snímání míst aplikace při whole body záznamu. Dále jsem se pokusila o zhodnocení přínosu SPECT/low-dose CT, na oblast tříselných uzlin, při lymfoscintigrafii, především u obézních pacientů. Veškerá data byla nasnímána a následně zpracována na Klinice nukleární medicíny ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Ze zpracování dat u 96 pacientů vyplývá, že statický záznam dat je v podstatě možné nahradit whole body snímání. Bohužel přínos SPECT ani SPECT/low-dose CT nebyl zcela potvrzen. Doufám, že tato práce přinese ucelený pohled na provádění lymfoscintigrafie a pomůže objasnit vliv způsobu snímání na výsledky semikvantitativního hodnocení. A v neposlední řadě přispěje k zjednodušení práce radiologických asistentů, lékařů a zvýší komfort vyšetření pro samotné pacienty.