Stravování chlapců 7.-9. ročníku základní školy při pandemii Covid-19 během distanční výuky a po jejím ukončení

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stravování dětí a vlivem distanční výuky na jejich výživu. Cílem bylo zmapovat somatický vývoj chlapců 7.-9. ročníku, zhodnotit dodržování správných výživových doporučení a porovnat stravování při pandemii Covid-19 se stravováním po ukončení distanční výuky.

Teoretická část se zabývá energetickou potřebou dětí a jejími komponenty, významem a potřebou makronutrientů a pro dětskou skupinu nejvýznamnějšími mikronutrienty. Dále se také věnuje doporučením pro dětskou výživu, pitný režim a fyzickou aktivitu, problematice stravování dětí, hodnocení somatického vývoje a v neposlední řadě vztahu pandemie covid-19 k tématu.

Do výzkumné části práce se zapojilo celkem 10 chlapců, kdy každý z nich poskytnul sedmidenní jídelní záznam. Ke sběru dat byla zvolena kvalitativní metoda s využitím semistrukturovaného rozhovoru. Samotné rozhovory byly následně zpracovány do kazuistik spolu s naměřenými antropometrickými údaji a ve výsledcích jídelníčků byly zhodnoceny informace z týdenního záznamu, včetně průměrného denního propočtu nutrientů uskutečněného pomocí programu Nutriservis Professional a Kalorických tabulek.

Z výsledků vyplynulo, že většina chlapců se nachází s naměřenými údaji BMI a hmotnosti na vyšších percentilových hodnotách. Během období distanční výuky došlo u informantů k souběžnému navýšení percentilu BMI i hmotnosti, přičemž u poloviny z nich zůstal výškový percentil nepozměněn. Hodnocením jednotlivých okruhů výživových doporučení bylo zjištěno, že informanti celkově nedodržují žádná ze zmíněných doporučení. Pozitivní z výsledků byla nižší konzumace sladkých a slaných lahůdek, která se však u poloviny informantů vykompenzovala slazenými nápoji. Během distanční výuky došlo u chlapců ke změně negativního rázu ve skupinách ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků, sladkých a slaných lahůdek a také ke změně pitného režimu.