Současné možnosti laboratorní diagnostiky pneumokokových infekcí

Abstract

Streptococcus pneumoniae (S. pneumoniae) může být běžnou kolonizující flórou lidského nosohltanu, ale také může být jedním z hlavních patogenů, vyvolávajících invazivní pneumokokové onemocnění. Jeho diagnostika je založena na přímém průkazu pomocí metod mikroskopie, kultivace, identifikace a bezkultivačního průkazu antigenu či deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Úvodní část práce je věnována popisu rodu Streptococcus, včetně druhu S. pneumoniae. Je popsána morfologie, fyziologie, antigenní struktura, patogeneze i patogenita tohoto bakteriálního rodu a druhu i teoretický popis jednotlivých metod laboratorní diagnostiky. V metodice jsou popsány postupy identifikačních metod, tak jak byly použity k diagnostice S. pneumoniae v Laboratoři lékařské mikrobiologie, Pracoviště bakteriologie Nemocnice České Budějovice a.s. Popsány jsou kultivace biologických vzorků, z kterých byl S. pneumoniae izolován, ale také jednotlivé identifikační testy, které umožňují rozlišit S. pneumoniae od ostatních viridujících streptokoků. K diagnostice byly využity dva základní, běžně užívané identifikační testy test citlivosti k optochinu a test rozpustnosti ve žluči-deoxycholát sodný. Test rozpustnosti ve žluči účinkem deoxycholátu sodného je základním testem v diagnostice S. pneumoniae. Ze 127 testovaných kmenů, získaných kultivačním průkazem s pozitivním testem rozpustnosti ve žluči, bylo v testu citlivosti k optochinu pozitivních 114 testovaných kmenů. Test citlivosti k optochinu měl úspěšnost 89,9%. Metodou hmotnostní spektrometrie Matrix-Assisted Laser Desorption Ionization-Time of Flight Mass Spectrometry (MALDI TOF MS) byly testovány pouze 4 kmeny primárně určené jako viridující streptokoky. Tuto specifickou, rychlou a přesnou metodu nelze k identifikaci S. pneumoniae zcela využít, díky velmi blízkému genotypu se Streptococcus oralis/mitis. K průkazu antigenu S. pneumoniae byly použity a popsány dva testy imonochromatografický test a latex aglutinační reakce. Imunochromatografickým testem byl prokázán 15x antigen z moči a likvoru z celkem vyšetřovaných 266 vzorků a latex aglutinační reakcí se podařilo prokázat 7x antigen S. pneumoniae v hemokultuře a likvoru. Tyto dvě metody jsou vysoce specifické. Podávají rychlou informaci o přítomnosti antigenu S. pneumoniae ve vyšetřovaném vzorku a tedy o možnosti probíhající závažné pneumokokové infekce. Dalším vysoce specifickým testem k diagnostice závažných invazivních pneumokokových onemocnění je průkaz DNA metodou PCR, který byl úspěšný u 5 vzorků likvoru, vyšetřovaných současně i v Laboratoři molekulární biologie a genetiky, Nemocnice České Budějovice a.s.