Stresory v práci sociálních pracovníků

Abstract

Předkládaná bakalářská práce na téma Stresory v práci sociálních pracovníků se zabývá problematikou spojovanou s touto pomáhající profesí. Sociální pracovníci jsou při výkonu své profese poměrně často zatěžováni různými stresorovými faktory. Jsou na ně kladeny nároky v podobě celoživotního vzdělávání a s ním i kompetence v sociální práci potřebné pro výkon této profese. Dále jsou vystaveni určitému tlaku ze strany klientů či požadavků svých zaměstnavatelů. Ve výsledku potom tyto stresorové faktory spolupůsobí na osobu sociálního pracovníka a vyvolávají u něj stresové reakce. Dále záleží na tom, jak dlouho jsou stresu sociální pracovníci vystaveni, jak se dokáží proti stresu bránit, zda mu dokáží předcházet nebo zda jim pomáhá někdo jiný jejich stres spojený s výkonem profese, ať už na odborné nebo laické úrovni, zvládat. Práce je rozdělana do dvou hlavních částí ? na teoretickou část a část výzkumnou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů rozdělených do jednotlivých kapitol, potřebných k objasnění této problematiky či rozšíření si znalostí o zmíněné problematice. Konkrétně se jedná o pojmy jako je stres, stresory, reakce na stres, rozdílnosti zvládání stresu mezi mužem a ženou, vymezení sociálního pracovníka a jeho komepetncí v sociální práci. Dálšími pojmy jsou pracovní zátěž a syndrom vyhoření. Na konci teoretické části jsou zařazeny pojmy jako je prevence stresu a metody zvládání stresu. Praktická část předkládané práce je postavena na kvantitativním výzkumu a zpracování sesbíraných dat. Tato část je zaměřena také na výsledky výzkumu. Těm předchází stanovení výzkumného cíle. Výzkumný cíl spočívá v identifikaci subjektivně vnímaných stresorových faktorů působícíh na sociální pracovníky při výkonu jejich profese a odhalení, zda tyto faktory ve svém důsledku nepříznivě ovlivňují pracovní výkon, subjektivní pohodu a případně tělesné a duševní zdraví sociálních pracovníků. Pro zpracování těchto dat jsem popužila metodu dotazování a techniku anonymního dotazníku. Metodě dotazování předcházela metoda sněhové koule, která zajistila vyšší účast respondentů na výzkumu a heterogenitu výzkumného ssouboru. Celkově se tak zúčastnilo 56 respondentů pocházející z různých krajů České republiky a různých pracovišť. Data se mi podařilo sesbírat v průběhu měsíce července roku 2013. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina dotázaných dosáhla vysokoškolského vzdělání, bývá v práci ve stresu, ale je se svým zaměstnáním spokojena. Většina respondentů uvedla, že nad změnou zaměstnání uvažovala. Nejčastější příčinou bylo uváděno nízké finanční ohodnocení a špatné vztahy se zaměstnavatelem. Dále zatížení prací s administrativou, práce s klienty aj. Z výsledků dále vyplynulo, že stres spojený s výkonem této profese, řeší dotazovaní různými způsoby. Často si o svých trablech pohovoří s rodinou nebo je jim na pracovíštích nabízena odborná pomoc v podobě supervize. Výsledky také odhalily, že sociální pracovníci řeší stres svépomocí. Nejčastěji prostřednictvím pomoci rodiny, která hraje důležitou roli v životě každého z nás. Stresu se potom zbavují respondenti skrze hudbu, relaxaci, přírodu, duchovní služby, manuální práce, shlédnutím filmu nebo návštěvou divadla. Výsledná data také ukazují, že byly vyvráceny všechny stanovené hypotézy. Proto je zřejmé, že se identifikované stresory u sociálních pracovníků s delší dobou dosažené praxe (nad deset let) nepromítají do emoční, behaviorální ani tělesné oblasti. Identifikované stresorové faktory ovšem ovlivňují pracovní výkon a subjektivní pohodu sociálních pracovníků. Tato práce může posloužit jako studijní materiál pro laickou veřejnost nebo pro odborně vzdělané sociální pracovníky zajímající se o tuto problematiku. Ráda bych také přispěla výsledky výzkumu k odhalení, co sociální pracovníky při výkonu jejich profese stresuje nejvíce, kdy získané výsledky mohou být případným podnětem pro zpracování dalšího výzkumu.