Nebezpečné výrobky na českém trhu s systém mezinárodní výměny informací RAPEX

Abstract

Ve své bakalářské se věnuji problematice nebezpečných výrobků na českém trhu a systému mezinárodní výměny informací RAPEX. Problém importu nebezpečných výrobků do zemí EU, a tedy i do naší země má kvůli liberalizaci obchodu vzrůstající tendenci. Ve své závěrečné práci jsem proto chtěla zjistit, zda a jak je laická veřejnost informována o této problematice a jestli vůbec o toto téma jeví zájem. Cílem práce bylo proto zjistit a zanalyzovat nebezpečné nepotravinářské výrobky na českém trhu za rok 2011. Jelikož Česká republika je členem Evropské unie, je nutné na analýzu výstupů mezinárodního systému rychlé výměny RAPEX nahlížet v evropském měřítku. Dále jsem se zaměřila na monitoring zemí původu, které nejčastěji importují nebezpečné výrobky, a též o jaké výrobky se obvykle jedná. Jako teoretické vstupy pro výzkum jsem volila zdroje MZ, orgánů ochrany veřejného zdraví (KHS) a též informace Evropské komise (EK), která tuto problematiku v rámci EU monitoruje. Pro zjištění informovanosti veřejnosti jsem volila formu dotazníků, prostřednictvím nichž jsem zjišťovala informovanost specifické skupiny obyvatel, a sice matek dětí předškolního věku, jichž se bezprostředně dotýká problematika nebezpečných výrobků pro děti předškolního věku. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části shrnuji pomocí dostupné literatury legislativní požadavky Evropské unie a České republiky na předměty běžného užívání, které zahrnují materiály a předměty určené pro styk s potravinami, hračky, kosmetické výrobky a výrobky pro děti ve věku do tří let. Laická veřejnost v této problematice hraje roli spotřebitele zboží, proto jsou v teoretické části zahrnuty i jejich práva a povinnosti. Stejně tak se této oblasti bezprostředně týkají i kompetence a činnost orgánů ochrany veřejného zdraví. V praktické části jsem zvolila kombinovaný přístup ke sběru a vyhodnocení dat. Nejprve byl proveden sběr dat a poté jejich studium metodou sekundární analýzy dat. Dále byl použit kvantitativní výzkum, kdy jsem získávala zpětnou reakci od laické veřejnosti a zjišťovala jejich znalosti, postoje a spotřebitelské chování. Jednotlivé cíle bakalářské práce byly splněny. Došla jsem k zjištění, že dotčená část populace nemá dostatečné informace o této problematice, respektive jí nevěnuje dostatečnou pozornost, a příliš nedůvěřuje orgánům ochrany veřejného zdraví. Její spotřebitelské chování se ale dá hodnotit pozitivně. Ze sekundární analýzy dat jsem zjistila, že se nejčastěji na evropský trh dostávají výrobky z Číny, a to hlavně oblečení a hračky. Jako nejčastější riziko u kosmetických výrobků se ukázal výskyt nebezpečného hydrochinonu. Nejčastější riziko u hraček a výrobků pro děti do tří let je udušení v důsledku technických nedostatků. Bakalářská práce by mohla být využita jako pomocný podklad při výuce hygieny předmětů běžného užívání a dále jako podklad pro případné mediální využití, jež by napomohlo lepší informovanosti laické veřejnosti, která zatím o této problematice nemá dostatečné podvědomí.