Národní buditel osvícený romantismem?

Abstract

Předmětem bakalářské práce je analýza a interpretace tří rozličných textů (příležitostná poezie, hrdinská epická skladba a zápis snu) Josefa Franta Šumavského (1796-1857), jež vznikaly na sklonku 20. a ve 30. letech 19. století. Literárněvědný zájem se soustřeďuje v rámci každého z těchto textů na postižení markerů jednotlivých dobových diskursů (osvícenství, romantismu a biedermeieru), tedy dekódování jeho myšlenkového světa, na jeho intertextualitu ikonografickou a poetickou i na jeho celkový historický kontext. Díky bezpředsudnému přístupu, inspirovanému novým historismem, pulzační teorií Petra Zajace a Dalibora Turečka a sémiotikou Vladimíra Macury, bylo možné na těchto textech, doposud opomíjených literární vědou, doložit synkretismus umění národního hnutí a charakterizovat tak dobovou literární produkci ve své genezi.V příloze je uveden seznam Frantových prací uměleckých i vědeckých v podobě knižní, periodické i rukopisné.