Hygienické návyky české společnosti

Abstract

Diplomová práce ?Hygienické návyky české společnosti? je zaměřena na sledování hygienických návyků u žáků z vybraných ostravských základních škol.Správné hygienické návyky, základní znalosti o různých typech mikroorganismů, cestách šíření infekcí a účinné primární, i sekundární prevenci mohou významně snížit nemocnost populace a ve svém důsledku dokonce i omezit nadměrnou preskripci antibiotik. Vzděláváním žáků v této problematice od nejútlejšího věku je možné vychovat budoucí dospělou generaci, která se bude umět sama rozhodnout, jak správně chránit své zdraví a jak se stát zodpovědným konzumentem antibiotické léčby. Touto tematickou výukou se na základních školách zabývá především předmět Výchova ke zdraví. Diplomová práce se skládá ze dvou základních částí. Části teoretické a praktické.V teoretické části své práce se zaměřuji na historii osobní hygieny, významné objevy a osobnosti, které posunuly medicínu na dnešní vysokou úroveň. Velký prostor je také věnován vybraným infekčním onemocněním. Dále se práce zabývá vhodnými mechanismy primární prevence nejčastějších infekčních onemocnění. Kapitola o antibiotikách shrnuje historii objevu penicilinu, různé mechanismy účinků antibiotik i neustálý nárůst vysoce rezistentních kmenů bakterií a zatím ne příliš úspěšný boj WHO i Národního antibiotického programu s bakteriální rezistencí. Kapitola o očkování je věnována nezastupitelnému významu aktivní imunizace právě v boji proti, dříve často smrtelným, infekčním chorobám i důležitosti kolektivní imunity. Poslední kapitola teoretické části popisuje projekt e-Bug. Jedná se o výukový preventivní program zaměřený na propagaci a zlepšení správných hygienických návyků a snížení spotřeby antibiotik v Evropě.Praktická část shrnuje výsledky kvantitativního výzkumu, který byl proveden formou anonymního dotazníkového šetření. Tento výzkum jsem provedla v sedmi základních školách v Ostravě, kde tři z těchto sedmi škol prošly ve školním roce 2008/2009 evaluací a výukou podle preventivního programu e-Bug a čtyři, které podle projektu e-Bug nevyučovaly. Výzkum byl proveden anonymně u žáků v 9. třídách, protože žáci ze škol, které prošly výukou podle e-Bug, v letošním roce dokončují základní školní docházku. Celkem dotazník vyplnilo 174 žáků, 77 (44,3 %) bylo ze škol, které v minulosti prošly výukou podle e-Bug, 97 (55,7 %) žáků bylo ze škol, které podle e-Bug nikdy neučily. Zastoupení dívek a chlapců v obou sledovaných souborech bylo velmi podobné, celkem dotazník vyplnilo 43,1 % chlapců a 56,9 % dívek.Byla strukturována hypotéza, která předpokládala, že vzdělávací program e-Bug pozitivně ovlivňuje znalosti žáků o dané problematice a že žáci, kteří v minulosti prošli výukou podle vzdělávacího manuálu e-Bug budou mít hlubší znalosti o správných hygienických návycích, o rizicích bakteriální rezistence a vhodné primární i sekundární prevenci infekčních chorob než žáci, kteří se nezúčastnili evaluace a výuky podle e-Bug.Výsledky ukázaly velice dobré znalosti všech žáků o možnostech účinné primární i sekundární prevence infekčních onemocnění. Statisticky významné rozdíly mezi odpověďmi žáků, kteří v minulosti prošli výukou podle e-Bug a ostatních však byly, navzdory předpokladům, ojedinělé.Dotazníkové šetření dokonce ukázalo, že žáci, ale dokonce i učitelé, kteří před lety prošli vzdělávacím programem e-Bug na něj po téměř 5 letech zapomněli. 90,9 % žáků, kteří se podle e-Bug učili dnes tvrdí, že projekt vůbec neznají, pouze 3,9 % z nich si vzpomnělo, že e-Bug ve škole probírali a 5,2 % o něm pouze slyšelo. O e-Bug slyšelo i 6,2 % žáků ze základních škol, na kterých v minulosti výuka neprobíhala. Naše hypotéza, se tedy až na výjimky nepotvrdila.