Etické problémy v odběru orgánů k transplantacím

Abstract

Bakalářská práce se zabývá transplantací orgánů se zaměřením na etické problémy, které jsou s tím spojené. Teoretická část obsahuje jednak úvod do problematiky rychle se vyvíjejícího medicínského oboru a dále se odkazuje na legislativní řešení transplantací v České republice. Z nastíněného transplantačního procesu jako lékařské disciplíny a jeho právního rámce postupně vyplývají společenské otázky v oblasti morálky, práva, mezilidských vztahů a další. Ty jsou v závěru teoretické části zformulovány jako hlavní etické problémy: otázka smrti, souhlas či nesouhlas s posmrtným dárcovstvím, obchodování orgánů a selekce čekatelů v registru. Pro srovnání jsou tu uvedeny i přístupy jiných států a doporučení Evropské unie. Je zdůrazněno, že orientace v těchto citlivých etických otázkách vyžaduje informovanost veřejnosti, která by vyústila do společenského konsenzu. Cílem práce bylo zjistit dispozice studentů Zdravotně sociální fakulty darovat orgány, respektive ochotu je v případě onemocnění přijímat ze strany dárců. Jako pracovní hypotézy byly použity předpoklady, že studenti mají na jedné straně k vlastnímu dárcovství negativní postoj, ale na druhé straně kladný postoj jako případní příjemci. Další hypotézou byla neznalost problematiky transplantací u studentů, která neumožňuje předávání informací vůči široké veřejnosti. Výzkum byl proveden formou dotazníků. Pro účely větší vypovídací hodnoty byly závěry výzkumu u studentů porovnány s posledním celostátním výzkumem společnosti Factum Invenio, která se dotazováním tohoto typu profesně zabývá. Hypotézy se výzkumem nepotvrdily. Naopak byl prokázán vysoký altruismus a poměrně dobrá znalost problematiky transplantací u významné části respondentů. Tyto skutečnosti ještě více vynikají ve srovnání s celostátním výzkumem. Výzkum prokázal, že studenti nemají etické problémy s dárcovstvím samým, ale ani s eticky kontroverzní a legislativně danou strategií získávání orgánů, která podstatně více zachraňuje lidské životy. Ukazuje se, že mají vyšší morální standardy sociální spravedlnosti než ve společnosti jako celku. Pokud by v souladu se svým postojem šířili informovanost ve svém okolí, přispějí možná k vyšší naději na smysluplný život s transplantovaným orgánem některého nemocného na čekací listině.