Psychosociální hygiena pracovníků v domově pro seniory

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou psychosociální hygieny pracovníků pracujících na pozici pracovníka v sociálních službách v domově pro seniory. Hlavním cílem práce je zmapování využití psychosociální hygieny u těchto pracovníků v pobytovém zařízení Domov pro seniory Kaplice nacházející se v Jihočeském kraji. Teoretická část je zaměřena na zhodnocení současného stavu psychosociální hygieny, sociálních potřeb a možností pobytových služeb pro seniory. V kapitole současný stav se probírá především pojem psychosociální hygiena. Je rozdělen do jednotlivých skupin a na základní druhy psychosociální hygieny. Zmíněn je zde i pojem supervize, stres, rizika nedodržování psychosociální hygieny, do kterých spadá v podkapitole více probraný syndrom vyhoření. Kapitola psychosociální hygieny je zaměřena na její historii, a důvody pro její aplikaci. Zde je definován vlastní obsah, druhy, zaměření a následky při nedodržování zásad psychosociální hygieny. Rozebírány jsou zde pojmy, jako autosugesce, asertivita, motivace, relaxace, odreagování a únikové mechanizmy. V celé této kapitole jsou shrnuty dostupné informace o jednotlivých součástech psychosociální hygieny, včetně definicí a postupů. Část o supervizi se zaměřuje hlavně na postupy supervizora a jeho činností a součinnosti s pracovníky v pomáhajících profesích. V další části této kapitoly je definován stres, jednotlivé druhy stresu, a v neposlední řadě také možné stresory a jejich členěním. V kapitole rizik jsou objasněny možnosti ohrožení, se kterými se pracovníci mohou setkat, s jejich negativním dopadem na psychické i duševní zdraví, jsou zde zmíněné a objasněné pojmy deprese a syndrom pomocníka. Poslední část této kapitoly se zabývá nejčastějším problémem z pohledu nedodržování zásad psychosociální hygieny a to je Syndrom vyhoření. Jsou zde rozebrány jeho definice, příčiny a následky, stejně tak možnosti prevence, vlivy rodiny a pracovního kolektivu. Praktická část se dále zabývá tématem sociální potřeby pracovníků v pomáhajících profesích, rozebírá témata sociální opora, sociální vztahy a komunikace, nároky pomáhajících povolání, druhy sociálních konfliktů a řešení mezilidských nesrovnalostí sporů a konfliktů. Obsahově se tato část zaobírá vnějšími vlivy na pracovníka, přicházející ze sociálního kontaktu, a to jak vlivy pozitivní tak negativní. Rozebírá se zde lidským faktor, konflikty z pohledu sociální interakce a jeho druhy, dále nároky klientů na profesionálního pracovníka a taktéž řešení negativních mezilidských vztahů. Poslední kapitola teoretické části bakalářské práce je zaměřena na pobytové služby pro seniory. Čtenář se zde seznámí s formami poskytované péče, taktéž i se zákony dle kterých tyto instituce fungují. Názorně se zde probrán konkrétní případ Domova pro seniory Kaplice, kde je vysvětleno, na jakém principu instituce funguje, jaké poskytuje služby a na jakou cílovou skupinu se zaměřuje. Jsou zde také poznamenány cíle zařízení. Také se zde čtenář dozví, jaké klienty nelze v domově pro seniory přijmout a z jakých důvodů. Jsou zde rozlišeny základní rozdíly mezi sociálními pracovníky a pracovníky v sociálních službách, dle jejich náplně práce a odpovědnosti v zaměstnání, jak stanovuje zákon číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.