Využití metody náhrady přírodních zdrojů ("resource equivalency method") pro hodnocení náhrady škod způsobených na ekosystémech člověkem

Abstract

V Národním parku Šumava (modelové území Modrava) bylo s pomocí metod náhrady přírodních zdrojů (?resource equivalency method?) provedeno ekonomické ocenění nákladů na remediační opatření horských smrčin (10 modelových ploch) napadených lýkožroutem smrkovým v různém stadiu rozpadu (chřadnoucí porosty, na kterých ještě nedošlo k rozpadu, porosty po rozpadu ponechané přirozené obnově bez zásahu člověka a holina, ze které bylo kalamitní dřevo vytěženo a odvezeno). Pro určení environmentálního poškození byly jako kvantitativní měřítko použity mikroklimatické charakteristiky (průběhy teploty a vlhkosti) měřené pomocí datalogerů a společenstva epigeických brouků (metoda zemních pastí). Bylo zjištěno, že z hlediska nákladů na remediaci poškozených ploch je nejvýhodnější přirozená obnova na plochách s mrtvými stromy bez zásahu člověka. Na těchto plochách byly mikroklimatické charakteristiky nejvíce podobné charakteristikám v chřadnoucích porostech, ve kterých ještě k rozpadu nedošlo. Také druhová pestrost a přítomnost reliktních či pralesních druhů brouků zde byla nejvyšší. Na základě uvedených údajů bylo dokázáno, že přirozená obnova odumřelého lesa je v horských smrčinách nejvhodnější jak z biologického hlediska tak i z hlediska ekonomického (obnova přirozených ekosystémových služeb, které horská smrčina poskytuje).