Problematika úspěšného zimování ježků
Abstrakt
Ježek patří do řádu hmyzožravců (Eulipotyphla). Na našem území se vyskytuje ježek západní (Erinaceus europaeus) a ježek východní (Erinaceus concolor), jejichž způsob života se v mnohém neliší. Oba se živí převážně bezobratlými živočichy a žijí solitérně. Pro tyto dva druhy je typické, že přes zimní období podstupují proces hibernace. Cílem práce bylo zjistit, jak lze snížit úmrtnost ježků v záchranných chovech na příkladu Zoologické zahrady Ústí nad Labem a navrhnout vhodné podmínky chovu.
Základem práce byla evidence nově příchozích ježků a kontrola jejich zdravotního stavu od listopadu 2009 do března 2010. Dále bylo každý týden prováděno individuální vážení jako základ pro rozhodnutí, zda má ježek dostatečnou hmotnost pro přežití hibernace. Během práce byly též porovnány podmínky chovu a péče v záchranných stanicích Hluboká nad Vltavou, Třeboň a Vlašim. Porovnáním s podmínkami v uvedených záchranných stanicích bylo zjištěno, že mezi nedostatky v Zoologické zahradě Ústí nad Labem patří malá informovanost ošetřovatelů o chovu ježků, dále málo času jim věnovaného, největším problémem je nedostatek prostoru pro větší množství ježků, kteří jsou chováni ve velkých skupinách. Proto mezi nimi dochází k agresivním reakcím a častému přenosu chorob.