Porovnání mléčné užitkovosti holštýnského a českého strakatého skotu chovaného ve stejných chovatelských podmínkách.
Abstrakt
Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o holštýnském a českém strakatém skotu. Dále bylo cílem práce zpracovat a vyhodnotit vybrané vlivy působící na mléčnou užitkovost u plemen skotu chovaných ve stejných podmínkách. Mezi vybrané vlivy byl zařazen věk při prvním otelení, pořadí laktace, genotypu a vliv plemenné příslušnosti.
Při vyhodnocení mléčné užitkovosti u celého sledovaného souboru dle plemenné příslušnosti bylo zjištěno, že vyšší dojivosti dosahují holštýnské dojnice, které nadojily v průměru 7 676 kg mléka s obsahem tuku 4,02 % a obsahem bílkovin 3,44 %. České strakaté dojnice nadojily 6 783 kg mléka za laktaci s obsahem tuku 4,06 % a bílkovin 3,44 %. U množství nadojeného mléka byl potvrzen statisticky vysoce významný rozdíl mezi plemeny na hladině významnosti p 0,001, u obsahu tuku a bílkovin byl rozdíl nevýznamný. Při vytřídění souboru dle genotypu v rámci plemene u českých strakatých dojnic ani u holštýnských dojnic nebyl prokázán statisticky významný rozdíl u mléčné užitkovosti. Rozdíl mezi plemeny u genotypu s podílem krve 88 a více % byl vyhodnocen jako vysoce významný (p 0,001) C1 (6 843 kg) vs. H1 (7 675 kg). Mléčná užitkovost dle pořadí laktace byla nejvyšší u dojnic holštýnského plemene na třetí laktaci (8 752 kg mléka) a u českého strakatého plemene rovněž na třetí laktaci (7 576 kg mléka). Rozdíl mezi plemeny na 3. laktaci (1 176 kg) byl prokázán jako statisticky vysoce významný (p 0,001). U věku při prvním otelení nebyl prokázán vliv na mléčnou užitkovost na první laktaci.