Variabilita znaků lineárního popisu norických koní

Abstract

Norický kůň je původem z Alpských oblastí rozkládajících se na území dneš-ního Rakouska. Odtud byl rozšířen až do Českých zemí díky obchodním cestám a dovozu soli. Tato práce se zabývala variabilitou lineárního hodnocení norických koní s důrazem na posledních 15 let. V tomto období bylo u nás ohodnoceno a zapsáno do plemenných knih celkem 707 norických koní patřících do 25 uznaných linií a 4 linií importovaných hřebců. U všech 22 znaků lineárního popisu byla zjištěna četnost jednotlivých bodo-vých hodnot, která odpovídala normálnímu rozdělení. Nejvíce byly zastoupeny hod-noty kolem středu bodové stupnice. Největší variabilitu známek má znak typ, kde je rozpětí známek 3-9. Mezi jednotlivými 5 letými obdobími byly zjištěny rozdíly v desetinách hodnoty průměrné známky od celkového průměru. Nejvyrovnanější hodnocení za jednotlivá období lze najít u znaku zadní spěnka, kde je průměrná známka v letech 2005-2009 nižší o 0, 01 než průměr a u znaku nasazení krku za ob-dobí 2010-2014 o 0, 02 vyšší. Nejmenší vyrovnanost hodnocení lze pozorovat u dél-ky zádě, za období 2000-2004 je průměrná známka vyšší o 0,89 a v následujícím období o 0, 94 nižší než průměr. Dále u linií s více než 40 jedinci, jsou průměrné známky za jednotlivé znaky téměř vyrovnané, nejvíce se od ostatních odlišuje, v 6 znacích, pouze linie Maltum, ve znaku délka kohoutku je průměrná známka o 0,28 vyšší než průměr. U linií s méně než 40 ale více jak s 20 jedinci jsou rozdíly mezi liniemi výraznější kvůli malému počtu hodnocených jedinců, nejvýraznější rozdíly lze pozorovat u linie 2934 Hubert Nero IX, která má nejvíce zástupců. Nejvyšší průměrné známky 6,65 dosáhla linie 1542 Nero Diamant VI což je o 1, 02 vyšší než průměr.