Pěstounská péče u dětí s handicapem
Abstrakt
Náhradní rodinná péče je forma péče o opuštěné či osiřelé děti, kdy je dítě vychováváno ''náhradními'' rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. V České republice existují různé formy náhradní rodinné péče, zejména se jedná o osvojení a pěstounskou péči.
Zprostředkováním pěstounské péče se rozumí vyhledávání dětí vhodných ke svěření do pěstounské péče a nalezení vhodných pěstounů pro tyto děti. Existuje několik skupin dětí vhodných pro pěstounskou péči a mezi ně patří také děti s různým handicapem.
Handicap znamená překážku, nesnáz, znevýhodnění či nepříznivou situaci, která vyplývá z omezené schopnosti nebo dokonce nezpůsobilosti jedince uplatnit se stejně dobře, jak se daří jiným lidem.
Cílem této diplomové práce bylo zjištění stavu pěstounské péče v zahraničí a porovnání pěstounské péče u dětí s handicapem v kraji Jihočeském a kraji Plzeňském. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy.
První: Variabilita forem pěstounské péče v České republice není optimální ve srovnání se zahraničím.
Druhá: Výsledky porovnání dat obou zkoumaných krajů se nebudou zásadně lišit.
K výzkumu byla použita metoda sekundární analýzy dat. K získání dat bylo využito studium dostupné odborné literatury a evidence pěstounských rodin pracovišť Náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích a Krajského úřadu Plzeňského kraje v Plzni. Potřebné údaje byly čerpány ze spisové dokumentace pěstounů a z dokumentace dětí svěřených do pěstounské péče za období let 2001-2005.
Stanovené cíle byly splněny. První hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza nebyla potvrzena.
Výzkumem bylo zjištěno, že v některých evropských zemích již došlo k realizaci dalších forem pěstounské péče - především profesionální pěstounské péče. Ta ještě v naší zemi nefunguje, ale vzhledem ke klesajícímu počtu zájemců o pěstounskou péči by možná byla řešením této situace. Dále přinesl výzkum zjištění, že pěstouni i děti obou zkoumaných krajů se téměř neliší v individuálních charakteristikách. Výrazně se ale liší počty pěstounů, které přijaly dítě do pěstounské péče. Stejně tomu tak je u počtu dětí umístěných do pěstounské péče.
Přínos této práce pro zdravotně sociální oblast spočívá ve vytvoření statistického přehledu za období let 2001-2005 a ve zjištění charakteristik pěstounů, které mohou posloužit při vyhledávání nových pěstounů.