Zobrazovací metody v diagnostice aneurysmat břišní aorty
Abstrakt
Předmětem mé práce je určení frekvence jednotlivých zobrazovacích metod sloužících k diagnostice aneuryzmatu břišní aorty. Tato práce obsahuje i dotazníkovou akci, která mi umožnila získat pohled na úlohu radiologického asistenta v praxi. Cílem mé práce je určení úlohy radiologického asistenta při diagnostickém procesu u onemocnění aneurysma břišní aorty.
Nejprve proběhla dotazníková akce, která měla za úkol zjistit úlohu radiologického asistenta při CT angiografii a MR angiografii, přístrojové vybavení jednotlivých pracovišť a některé technické parametry. Získaná data byla zpracována dvěma způsoby a dotazník byl vyhodnocen.
Druhou rovinou mé práce bylo určení frekvence jednotlivých zobrazovacích metod u souboru pacientů. Pomocí dat získaných z PACS systému Nemocnice Na Homolce, byla určena frekvence vyšetření ultrasonografii, angiografii, CT angiografii, MR angiografii.
Následovalo určení radiační zátěže, které byli podrobeni pacienti ze souboru při CT angiografii. Zabývala jsem se i odhadem radiační zátěže každého pacienta při diagnostické angiografii.
Hlavní zdroje informací pro zpracování této problematiky byly publikace týkající se tohoto tématu, dotazníková akce, data získaná v PACS a v provozního deníku Radiodiagnostické kliniky Nemocnice Na Homolce.
Nejvíce používanou metodou k diagnostice aneuryzma břišní aorty je CT angiografie s intravenózní aplikací kontrastní látky, další významnou metodou je ultrasonografie. Z dotazníkové akce je patrné, že náplň práce radiologického pacienta je na každém pracovišti podobná. Práce by mohla být využita jako učební materiál školitele.