Informovanost mužů o problematice močové inkontinence
Abstrakt
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma zabývající se informovaností mužů o problematice močové inkontinence. Močovou inkontinencí trpí poměrně velké procento osob. Je chápána především jako zdravotní problém, spojený s vyšším věkem člověka. Inkontinence je však diagnózou, která postihuje jak ženy, muže tak i děti a negativně ovlivňuje jejich život. Je označována jako stav, při němž člověk není schopen sám vědomě regulovat odchod moči.
Močová inkontinence je spojena se značnou tělesnou, psychickou, sociální a ekonomickou zátěží. U inkontinentních pacientů dochází často ke ztrátě sebeúcty, k rozpakům, k narušení kvality života a společenského styku. Lidé se často vzdávají svého běžného životního stylu. Dochází tak ke zřejmému poškození sociálních vazeb, partnerských vztahů, profesního zařazení a celkové spokojenosti. Únik moči je problém intimního rázu a ne všichni jsme schopni a ochotni o něm otevřeně hovořit. Ve své práci se zabývám klasifikací, diagnostikou, léčbou inkontinence a inkontinentními pomůckami určenými speciálně pro muže.
Pro práci byl zvolen kvantitativní výzkum. Byla použita výzkumná metoda formou dotazníku. Sběr informací probíhal ve třech ambulancích praktických lékařů v Českých Budějovicích. Výzkumným souborem byli muži z Českých Budějovic starších 30ti let, kteří ve dnech 17.1.- 28.2. 2007 navštívili vybrané ambulance praktického lékaře v Českých Budějovicích. Dotazníky byly podávány náhodně.
Provedeným výzkumem se měla potvrdit či vyvrátit stanovená hypotéza, která zní: Muži nemají informace o problematice močové inkontinence. Výzkumem byla hypotéza potvrzena. Cíl práce byl splněn.
Výzkumem byla zjištěna skutečnost, že převážná část dotazovaných respondentů by od svého praktického lékaře uvítali více informací o problematice močové inkontinence a že sami respondenti si myslí, že informovanost mužů o tomto problému je nedostatečná. Dále z výzkumu vyplývá, že převážná část respondentů nemělo nikdy k dispozici informační materiál o močové inkontinenci.
V praxi bychom se měli zaměřit na zkvalitnění informovanosti, která by se určitě zlepšila, kdyby se zvýšila výroba a distribuce brožur o inkontinenci a široká veřejnost k nim měla přístup. Letáky by měli být volně k odebrání v čekárnách u praktického lékaře, tak i v geriatrických ambulancích. Dále by se měli zajistit edukační programy pro klienty a prohloubit poznatky sester, aby byly schopné poskytnout důležité informace a pomoci lidem s močovou inkontinencí. Zároveň věřím, že i má práce bude sloužit jako informační materiál o močové inkontinenci pro širokou veřejnost.