• Přihlásit se
    Zobrazit záznam 
    •   Domovská stránka repozitáře publikací JU
    • Kvalifikační práce
    • Diplomové práce
    • Zdravotně sociální fakulta
    • Zobrazit záznam
    •   Domovská stránka repozitáře publikací JU
    • Kvalifikační práce
    • Diplomové práce
    • Zdravotně sociální fakulta
    • Zobrazit záznam
    JavaScript is disabled for your browser. Some features of this site may not work without it.

    Nefarmakologické ovlivnění rizikových faktorů aterosklerózy

    Thumbnail
    Zobrazit/otevřít
    Plný text práce (585.1Kb)
    Posudek vedoucího práce (1.063Mb)
    Posudek oponenta práce (2.839Mb)
    Datum
    2007
    Autor
    Hartová, Taťána
    Metadata
    Zobrazit celý záznam
    Abstrakt
    Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí ve většině vyspělých zemí. Obyvatele České republiky považujeme jednoznačně za populaci se zvýšeným rizikovým profilem předčasné aterosklerózy. Práce se zabývá kvantifikací běžných rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob (arteriální hypertenze, diabetes, kouření, obezita), sledováním počtů dalších hospitalizací, dalších kardiovaskulárních příhod a úmrtí a speciálně depresivní poruchou u 200 pacientů (ve věku 36 - 86 let) Oddělení invazivní kardiologie Nemocnice Karlovy Vary, s. r. o. indikovaných ke koronografickému vyšetření. U depresivních pacientů se setkáváme s kardiovaskulárním onemocněním a náhlou smrtí srdeční častěji než u nedepresivních. Platí to i v případě, kdy jsou v obou skupinách vyloučeny rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárních poruch v předchorobí. Nemocný se srdeční chorobou prožívá významné zlomové období. Je bezprostředně omezen zdravotně a ohrožen existenčně, společensky, často i na životě. Psychické změny v dané situaci jsou téměř zákonité, rozvoj deprese je předpokládatelný. 13 % oslovených kardiaků udává výskyt typických problémů provázející depresi každý z minulých 14ti dnů, u 27 % přetrvávaly problémy více než týden. Celoživotní prevalence deprese se pohybuje mezi 5 a 16 %, vyšší výskyt depresivních pacientů mezi kardiaky je tedy zřejmý. Průměrný BMI u sledovaných žen je 29,12 - tedy na hranici normální váhy a nadváhy, průměrná hodnota BMI u sledovaných mužů činí 29,20 - to již značí o jejich obezitě. Lze tedy potvrdit, že u sledovaných osob byl potvrzen vyšší body mass index (BMI). Průměrný obvod pasu u sledovaných žen je 104,29, u mužů 104,83 - tj. obsah viscerálního tuku je značný. Při sledování dalších hospitalizací do půl roku tvořili většinu pacienti s angínou pectoris. Bez ohledu na diagnózu zemřeli pouze tři pacienti.
    URI
    https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/17659
    Kolekce
    • Zdravotně sociální fakulta

    DSpace software copyright © 2002-2016  DuraSpace
    Kontaktujte nás | Vyjádření názoru | Na tomto webu jsou používány pouze cookies nezbytně nutné pro zajištění fungování webu, pro které není nutné získat souhlas.
    Theme by 
    Atmire NV
     

     

    Procházet

    Vše v repozitářiTypy publikacíDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slovaTato kolekceDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slova

    Můj účet

    Přihlásit seZaregistrovat se

    DSpace software copyright © 2002-2016  DuraSpace
    Kontaktujte nás | Vyjádření názoru | Na tomto webu jsou používány pouze cookies nezbytně nutné pro zajištění fungování webu, pro které není nutné získat souhlas.
    Theme by 
    Atmire NV