Vliv změny financování rodičovského příspěvku na rozhodování matek
Abstrakt
Abstract
Výše rodičovského příspěvku byla do konce roku 2007 taková, že řada příjemců, zejména bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, ve svém zaměstnání obdobné výše výdělku nedosáhla, což vedlo k situaci, kdy návrat do zaměstnání byl pro tyto rodiče finančně nevýhodný. Nový systém rodičovské dovolené umožňuje čerpat rodičovský příspěvek v průběhu kratšího nebo naopak delšího období s rozdílnou výší finančního obnosu.
Cílem práce bylo zmapovat volbu rodičovského příspěvku a důvody této volby. Z tohoto cíle jsem si stanovila následující hypotézy. 1. Ženy v pracovním poměru na dobu určitou volí kratší alternativu rodičovské dovolené než ženy v pracovním poměru na dobu neurčitou. 2. Ženy s vyšším příjmem v zaměstnání volí kratší rodičovskou dovolenou než ženy s nižším příjmem. Pro získání potřebných údajů k dosažení vytyčených cílů bylo užito techniky dotazníku. Dotazník byl anonymní, byl určen ženám po porodu a skládal se z 12 otázek. Celkem bylo rozdáno 159 dotazníků v období dvou měsíců v roce 2008. Stanovené hypotézy byly vlastním výzkumem potvrzeny. Z výsledků dále vyplývá, že nejžádanější variantou rodičovské dovolené je doba na tři roky za 7 600 Kč. Jako důvod pro tuto variantu respondentky uvádějí výhodu, že zaměstnavatel ,,drží'' místo tři roky a ony se mohou naplno věnovat dítěti. Také výši příspěvku shledávají jako přijatelnou. O možnosti využití výdělku na rodičovské dovolené většina dotazovaných teprve rozmýšlí, konkrétní pracovní uplatnění neví. Zastoupení matky v péči o dítě obstarává nejvíce rodina. Nedůvěra v chůvu (paní na hlídání) převažuje. Respondentky, které by výchovu chůvě svěřily, jsou především ženy ve věku 18-25 let.
Změny, které proběhly v oblasti úpravy rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku, by měly být doprovázeny také odpovídajícími změnami v dalších oblastech kombinování práce a rodiny, jako jsou například zařízení předškolní péče a výchovy pro děti mladší tří let, dále pak rozšíření nabídky flexibilních forem pracovní doby. Rodinná i zaměstnanecká politika by se měla více zaměřit na podporu návratu na trh práce po rodičovské dovolené.