romské ženy a reprodukční zdraví
Abstrakt
Reprodukčním zdravím se rozumí schopnost otěhotnět, donosit a porodit zdravé dítě. Péče o reprodukční zdraví je záležitostí každé ženy. Se zdravím úzce souvisí i láska k rodině. Pro Romy je rodina velmi důležitá, protože je zdrojem síly, pevných kořenů a uspokojuje základní životní potřeby jejích členů.
Diplomová práce s názvem Romské ženy a reprodukční zdraví se zabývá především reprodukčním zdravím romských žen, do čehož spadá plánované rodičovství u romských žen, těhotná romská žena, potrat, porod, antikoncepce a také klimakterium či preventivní screeningová mamografie. Problematika reprodukčního zdraví je poměrně závažná, neboť preventivní prohlídky tvoří základ pro další léčbu v případě zachycení onemocnění.
V diplomové práci byly stanoveny cíle zjistit, zda se provádí osvěta v oblasti plánovaného rodičovství u romských žen, zjistit, zda romské ženy plánují rodičovství, zda je plánování rodičovství ovlivněno modelem tradiční romské rodiny, v kolika letech dochází k porodu prvního dítěte, zda romské ženy chodí během svého života na preventivní gynekologické prohlídky, zda mají romské ženy informace o očkování proti karcinomu čípku děložního a také zjistit, zda romské ženy během klimaktéria užívají hormonální substituční terapii. Pro tyto cíle byly stanoveny hypotézy.
První hypotéza měla potvrdit, že se osvěta v oblasti plánovaného rodičovství u romských žen neprovádí. Hypotézu se dotazníkovým šetřením a následným statistickým vyhodnocením podařilo potvrdit. Druhá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy plánují vznik těhotenství tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit, že plánované rodičovství je u romských žen ovlivněno modelem tradiční romské rodiny, to se nepotvrdilo. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že k porodu prvního dítěte u romských žen dochází okolo 17. roku života. Tuto hypotézu se dotazníkovým šetřením a následným statistickým vyhodnocením podařilo potvrdit. Pátá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy během svého života chodí na preventivní gynekologické prohlídky. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit. Šestá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy nemají informace o očkování proti karcinomu čípku děložního. Tuto hypotézu se nepodařilo potvrdit. Sedmá hypotéza měla potvrdit že romské ženy během klimaktéria neužívají hormonální substituční terapii. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit. Ke kvalitativnímu šetření byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První otázka je zaměřena na to, jakým způsobem ovlivňuje snížený socioekonomický statut romských rodin počet narozených dětí. Druhá výzkumná otázka se zabývala nejčastějšími gynekologickými onemocněními, která se vyskytují u romských žen v průběhu života. Třetí stanovená otázka byla zaměřena na problémy romských žen, které souvisí s těhotenstvím. Poslední čtvrtá stanovená otázka byla zaměřena na to, zda nechávají romské ženy své dcery očkovat proti karcinomu čípku děložního. Díky výzkumným otázkám bylo zjištěno, že dotázané respondentky neměly problémy s otěhotněním, že pokud se vyskytly zdravotní potíže během těhotenství, tak se respondentky nechaly hospitalizovat, aby předešly komplikacím, že snížený socioekonomický statut neovlivňuje počet dětí v romské rodině, že pět dotázaných respondentek z devíti nemělo během života gynekologické potíže, že všechny dotázané romské ženy mají informace o očkování proti karcinomu děložního čípku a pouze tři ženy z devíti dotázaných by nenechaly svou dceru naočkovat.