Prevalence kouření populace podle vzdělání

Abstract

Diplomová práce se zabývá problematikou kouření. Jedním ze stanovených cílů v praktické části diplomové práce je zjistit, zda prevalence kouření v populaci závisí na dosaženém vzdělání. Dalším cílem je zjistit, jaké jsou názory respondentů na škodlivost kouření. V diplomové práci jsou vyjádřeny postoje respondentů k zákazu kouření v restauracích, ale také je například prověřena jejich znalost metod pro odvykání kouření. Na rozhodnutí zanechat kouření má vliv také znalost a uvědomění si rizik, které kouření přináší. Z tohoto důvodu bylo dalším záměrem diplomové práce zjistit, jaká je informovanost respondentů o těchto zdravotních rizicích. K získání výsledků jsem ve své diplomové práci použila kvantitativní výzkum. Na dotazník o 18 otázkách odpovědělo 211 oslovených respondentů, nacházejících se ve věkové skupině 45 - 60 let. Z vyhodnocených výsledků je zřejmé, že prevalence kouření v populaci nezávisí na stupni dosaženého vzdělání. Závislost na nikotinu je označena jako nemoc, riziko vzniku závislosti je tedy stejné pro všechny, bez závislosti na stupni dosaženého vzdělání. Z výsledků je však patrné, že kuřáci s nižším vzděláním vykouří za den vyšší počet cigaret oproti kuřákům s vyšším vzděláním. Z výsledků je možné usoudit, že lidé s nižším stupněm vzdělání více tolerují kuřácký návyk. V menší míře je jim nepříjemný pobyt v zakouřeném prostředí. Také pro zákaz kouření v restauracích a na pracovištích se vyslovili v menším počtu. Zároveň se u nich projevila menší informovanost jak o možnostech léčby závislosti na nikotinu, tak o škodlivém působení cigaret na zdraví. Většina kuřáků by se chtěla kuřáckého návyku zbavit (okolo 50% středoškoláků bez maturity a středoškoláků s maturitou a 72% vysokoškoláků). Ovšem jen velmi malá část z nich by při odvykání kouření vyhledala odbornou pomoc. Neochota léčit kuřáckou závislost za pomoci odborníka, tak svědčí o neuvědomění si závažnosti této závislosti kuřáky.