Opatření ukládaná v trestním řízení proti mladistvým.
Abstrakt
Zákon číslo 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, nově upravil trestní řízení nad mladistvými a do trestní praxe zavedl zcela nové způsoby sankcionování mladistvých pachatelů, resp. zavedl mnoho nových opatření, která je možno jako trest za spáchané provinění uložit včetně možností alternativního řešení spáchaného provinění. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část seznamuje s možnými řešeními a přístupy při ukládání opatření v trestním řízení u mladistvých pachatelů včetně jejich teoretických východisek. Empirická část pak mapuje poměr opatření uložených orgány činných v trestním řízení v přípravném řízení a opatření uložených soudem pro mládež, dále zpřehledňuje všechna řešení trestních věcí mladistvých, přičemž kvantitativní výzkum byl zaměřen na soudní okres Strakonice a časové období let 2004 až 2008. S cíli výzkumu korelovaly i hypotézy, při jejichž stanovení jsem vycházela především z mých zkušeností z praxe sociální kurátorky pro mládež. Z výzkumu vyplývá, že ve sledovaném období v 64 % případů o trestní věci mladistvých rozhodoval přímo soud pro mládež, pouze 36 % případů mladistvých pachatelů ukončily orgány činné v trestním řízení již v přípravném řízení. Druhá část výzkumu dokazuje, že nejčastěji využívanými opatřeními byla s 54 % opatření trestní, alternativním způsobem bylo vyřešeno 44 % případů trestních věcí mladistvých, kdežto výchovná opatření byla uložena pouze u 2 % mladistvých pachatelů a ochranná opatření nebyla použita vůbec. Diplomová práce měla nastínit, zda je naplňován smysl zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Její závěry jsou určeny odborné veřejnosti a všem zájemcům o otázky trestního práva, trestního řízení a delikvence mládeže.