| dc.contributor.advisor | Navrátil, Leoš | |
| dc.contributor.author | Stolbenko, Pavel | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-03T09:19:50Z | |
| dc.date.available | 2021-12-03T09:19:50Z | |
| dc.date.issued | 2010 | |
| dc.date.submitted | 2010-05-03 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/19037 | |
| dc.description.abstract | První experimenty s terapeutickými aplikacemi rentgenového záření jsou známy již z prvních měsíců po objevu Wilhelma Conrada Röntgena. Toto experimentální ozařování se neslo v duchu pokusů a omylů. Vzhledem k primitivnímu technickému vybavení, naprosté neznalosti biologických účinků rentgenového záření a nulové radiační ochraně, měly tyto brzké experimenty povětšinou fatální následky pro pacienty i ošetřující lékaře. Objev přirozené radioaktivity a následné používání radia k léčebným účelům se neslo v podobném duchu. S tímto objevem zájem o radioterapii v prvním desetiletí 20. století významně vzrostl. Vznikaly první publikace, jež sjednocovaly dosavadní poznatky z oblasti rentgenové a radiové terapie. To přispělo ke snazší orientaci a následnému urychlení vývoje. Technika však stále neumožňovala kvalitní ozáření, zejména hlouběji uložených nádorových onemocnění. Až s rozvojem vysokoenergetických zdrojů po I. světové válce nastala éra hloubkové rentgenové terapie. Také odvětví radiové terapie zaznamenalo v této době značný pokrok. Díky snazší dostupnosti radia vznikaly první ‚,radiové bomby'' pro vnější ozařování. Během 20. let 20. století spočíval technický vývoj v neustálém zvyšování výkonů terapeutických rentgenových přístrojů. Konstrukce rentgenek začala však toto zvyšování brzy limitovat. Významný pokrok přinesl rozvoj urychlovačů částic ve 30. letech a nástup megavoltážní terapie. 30. léta byla přínosná i pro oblast terapeutického používání radioaktivních prvků a to díky objevu umělé radioaktivity. Příchod II. světové války a vývoj jaderné zbraně paradoxně přinesl netušené možnosti v oblasti radioterapie. Mnoho nových radioizotopů, urychlovače a také výpočetní technika, to vše je pozůstatkem nejstrašnějšího konfliktu v dějinách a dodnes tyto modality tvoří technický základ moderní radioterapie. | cze |
| dc.format | 87 s. | |
| dc.format | 87 s. | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | přístrojová technika v radioterapii | cze |
| dc.subject | instrumentation in radiotherapy | eng |
| dc.title | Vývoj přístrojové techniky v radioterapii. (e-learningový program) | cze |
| dc.title.alternative | Evolution of instrumentation in radiotherapy. (e-learning program) | eng |
| dc.type | bakalářská práce | cze |
| dc.identifier.stag | 16406 | |
| dc.description.abstract-translated | The first experiments with therapeutical applications of X-rays were carried out as early as after Wilhelm Conrad Rontgen’s discovery. This period was rather an experimental stage of irradiation, full of errors. Due to primitive technical equipment, lack of knowledge of X-rays biological effects and zero protection these early experiments had mostly fatal consequences both for doctors and their patients. After natural radioactivity had been discovered and radium was used in medicine, the results were similar. The beginning of the 20th century saw a growing interest in radiotherapy. First books were published summarising the knowledge in the field of X-ray therapy and radiotherapy. The technical equipment, however, was not good enough to enable irradiation of an appropriate quality, mainly in the case of deep tumours. Later, after the First World War, efficient power sources being developed, the era of deep irradiation therapy took off. Also in the field of radiotherapy rapid progress was recorded. Radium being available, first ‚qradium'' bombs came into existence for external irradiation. During the 20s of the 20th century, the efficiency of therapeutical appliances was gradually improved. This process was later limited by their design. The 30s brought progress in particles accelerators and megavoltaic therapy. During this period radioactive elements began to be used after artificial radioactivity had been discovered. The Second World War and nuclear weapons brought unexpected possibilities in the field of radiotherapy - many new radioisotops, accelerators and computer technology - this is what remained after the most terrible conflict in the history and what modern radiotherapy is technically based on. | eng |
| dc.date.accepted | 2010-05-31 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Radiologický asistent | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Bc. | |
| dc.thesis.degree-program | Specializace ve zdravotnictví | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Hon, Zdeněk | |
| dc.description.defence | 1. Student provedl prezentaci bakalářské práce v power pointu.
2. Přečteny posudky vedoucího práce a oponenta.
Student odpověděl otázku vedoucího práce a oponenta. K připomínkám uvádí, že záměrem bylo odevzdat CD s e-learningovým kurzem, na poslední chvíli musel odevzdat i práci v tištěné podobě.
3. Další hodnocení komise.
prim. Dr. Chudáček - nejsou zahrnuty nejnovější metody.
doc. RNDr. Záškodný - práce má 88 stran, cíl, hypotéza, závěr je na jedné stránce,
e-learningový kurz musí mít zcela jinou strukturu. Navíc není jasné, z jakého oboru je tato práce.
prof. MUDr. Tůma - proč je používán termín radioterapie?
doc. Záškodný - doporučuje neobhájení práce
Klasifikace: dobře | cze |
