Virová hepatitida typu B u i.v. uživatelů drog - zdravotní a sociální problematika
Abstrakt
Bakalářská práce je zaměřena na sledování výskytu virové hepatitidy B v Jihočeském kraji v období od roku 2005 do roku 2009. Cílovou skupinou jsou intravenózní uživatelé drog, neboť patří k rizikové skupině ohrožené touto infekcí.
Práce má dvě základní části, část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část popisuje nejen historii tohoto nebezpečného onemocnění a jeho výskyt ve světě, ale zaměřuje se i na základní epidemiologickou charakteristiku, léčbu i zdravotní, sociální a ekonomický dopad na celou společnost. V teoretické části bylo čerpáno z dostupné literatury a z platných právních předpisů.
Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zmapovat výskyt virové hepatitidy B v regionu Jihočeského kraje v období od roku 2005 do roku 2009 u nitrožilních uživatelů drog. Z důvodu zjištění cílů byly stanoveny tři hypotézy, pro jejichž potvrzení či vyvrácení byl zvolen kvantitativní výzkum technikou sekundární analýzy dat ze systému Epidat. Celkem bylo analyzováno 199 elektronických depistážních listů s diagnózou virová hepatitida B nahlášených Krajskou hygienickou stanicí Jihočeského kraje v Českých Budějovicích.
V rámci výzkumu byla stanovena první hypotéza, která předpokládala, že celkový poměr výskytu virové hepatitidy B je u intravenózních uživatelů drog v Jihočeském kraji v období od roku 2005 do roku 2009 srovnatelný jako v České republice. Tato hypotéza byla potvrzena. Stejně tak byla verifikována i hypotéza druhá, která předpokládala vyšší četnost výskytu akutní virové hepatitidy B u intravenózních uživatelů drog v Jihočeském kraji
ve sledovaném období let 2005-2009, nežli byl v České republice. Třetí hypotéza, předpokládající srovnatelnou úroveň dosaženého vzdělání injekčních uživatelů drog s diagnózou virová hepatitida B v jihočeském regionu v období let 2005 až 2009 s intravenózními uživateli drog se stejnou diagnózou a ve stejném období v České republice, byla také verifikována.
Výsledky práce je možno použít pro potřeby dalšího výzkumu, pro odborné publikace či pro potřebu výuky.