Dodržování nefarmakologických možností léčby při snižování rizikových faktorů aterosklerózy ze strany pacienta.
Abstrakt
Ateroskleróza a její rizikové faktory představují jeden z nejvýznamnějších zdravotních problémů západní civilizace, patří k nejčastějším příčinám úmrtí, výrazně snižují kvalitu i délku života a způsobují invaliditu. V České republice zemře na onemocnění srdce a cév ročně více než 50 tisíc lidí. Nedílnou součástí léčby aterosklerózy je nefarmakologická terapie, která spočívá v úpravě životních návyků. Mezi tato opatření se řadí redukce tělesné hmotnosti, vhodná pohybová aktivita, úprava stravovacích návyků, omezení stresových situací a úplné vynechání kouření.
Náplní naší práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti a následné dodržování nefarmakologických léčebných opatření u pacientů, u kterých byl již zjištěn minimálně jeden rizikový faktor. V nefarmakologické léčbě sehrává velmi významnou roli sestra, která seznamuje nemocné s nefarmakologickými opatřeními, pomáhá osvojit si žádoucí návyky, změnit chování nemocného a zvládnutí péče o sebe. Proto jsme také chtěli zjistit, jaké mají sestry vzdělání, zkušenosti, možnosti, čas, ale i nadšení pro edukační činnost na různých pracovištích.
Data k naší práci jsme sbírali pomocí kvantitativní výzkumné strategie, ke které jsme použili metodu dotazníků. Dotazník pro pacienty obsahoval 31 otázek a pro sestry 23 otázek. Výsledky byly zpracovány v grafické podobě. Výzkumné šetření probíhalo na interní lůžkové stanici a odborných ambulancích kardiologické, diabetologické, interní a v ordinaci závodního lékaře Mulačovy nemocnice Plzeň. Byly stanoveny tři hypotézy. 1. Pacienti znají zásady nefarmakologické léčby rizikových faktorů aterosklerózy. 2. Pacienti dodržují zásady nefarmakologické léčby rizikových faktorů aterosklerózy. 3. Existují rozdíly v možnostech provádění edukace v lůžkovém a ambulantním zařízení u pacientů se zjištěním rizikovým faktorem aterosklerózy. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti se zjištěným rizikovým faktorem znají zásady nefarmakologické léčby, ale tyto zásady nedodržují. První hypotéza byla potvrzena, druhá hypotéza byla vyvrácena. Dále bylo zjištěno, že existují rozdíly v možnostech a vybavenosti sester k provádění edukace v lůžkovém a ambulantním zařízení. Třetí hypotéza byla potvrzena.
Výsledky našich zjištění získané touto bakalářskou prací budou použity jako podklad pro edukační činnost sester, a mohou tak přispívat ke zvyšování preventivních opatření u pacientů se zjištěným rizikovým faktorem aterosklerózy.