Radioterapie karcinomu prostaty konvenční technikou a její toxicita
Abstrakt
Radioterapie maligních onemocnění je i přes značný technický pokrok stále doprovázena nežádoucími účinky.
Adenokarcinom prostaty patří mezi nádory dávkově závislé, pro které platí, že čím větší je počet nádorových buněk, tím vyšší dávka musí být aplikována na nádorové ložisko k jeho destrukci. Dodaná dávka na lůžko maligního tumoru prostaty musí dosáhnout alespoň 70 Gy, další navyšování dávky při užití konvenční techniky radioterapie je limitováno okolními kritickými orgány.
Kritickými orgány malé pánve je střevo a močové ústrojí. Tomu odpovídají také nejčastější akutní nežádoucí účinky: proktitida, průjmy, tenesmy, dysurie a obtížné močení. Větší četnost nežádoucích účinků nastává při kombinaci chirurgické léčby a radioterapie (adjuvantní radioterapie).
Tvrzní z odborné literatury jsem ověřila vlastními výsledky, které jsem získala od 192 nemocných léčených na Onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. v letech 2003 ? 2006.