Metoda kvantifikace základní a speciální ošetřovatelské péče na ARO
Abstrakt
ABSTRAKT
Tématem bakalářské práce je ?Kvantifikace základní a speciální ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.? Resuscitační a intenzivní péče poskytuje léčbu nemocným, u nichž hrozí selhání základních životních funkcí nebo k tomuto selhání již došlo a zajišťuje jejich nezbytnou podporu nebo dočasnou náhradu. Ve většině případů se jedná o reverzibilní onemocnění. Tito pacienti jsou v plné míře odkázáni na zdravotnický personál, který zajišťuje komplexní ošetřovatelskou péči. Základní ošetřovatelská péče vyžaduje obecné dovednosti a specifické předpoklady rozpoznat a cíleně reagovat na urgentní klinické situace. Dle Maslowovy hierarchie potřeb se jedná o fyziologické potřeby a potřeby jistoty. Specializovaná ošetřovatelská péče zajišťuje diagnostické, terapeutické a monitorovací výkony. V jaké míře bude ošetřovatelská péče prováděna, záleží na klinickém stavu pacienta.
Práce má teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá vývojem oboru anesteziologie a resuscitace od jeho počátků ve starověku až po současnost, jeho organizační strukturou a ošetřovatelskou péčí poskytovanou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. K výzkumné části byla použita metoda ?Therapeutic Intervention Scoring Systém? (TISS), která souvisí s ?Metodou kvantifikace ošetřovatelské péče? vypracovanou PhDr. Karlou Pochylou a Ing. Otakarem Pochylým. Výzkumné šetření bylo zpracováno kvalitativní a kvantitativní metodou. U kvalitativní metody byla použita metoda sběru dat, konkrétně technika pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 7 respondentů, u nichž hlavním důvodem resuscitační péče s nutností umělé plicní ventilace bylo onemocnění respirační insuficience. U kvantitativní metody byly stanoveny činnosti základní ošetřovatelské péče (nesouvisející s TISS body) a činnosti speciální ošetřovatelské péče (související s TISS body). U těchto činností byly provedeny časové náměry, ze kterých byly stanoveny jejich průměrné hodnoty a směrodatné odchylky.
Cílem práce bylo stanovit průměrnou časovou náročnost pro základní ošetřovatelskou péči a zároveň průměrnou časovou náročnost pro speciální ošetřovatelskou péči. Z výzkumné části vyplývá, že základní péče, která nesouvisí s metodou TISS, se velkou mírou podílí na pracovním čase a nedoceněném ohodnocení sester.
Přínosem získaných výsledků pro praxi je aktualizace průměrné časové náročnosti základní a speciální ošetřovatelské péče v podmínkách současného ošetřovatelství na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Ukázalo se, že základní péče je časově náročnější než péče speciální. Zároveň je ale třeba podotknout, že tyto výsledky byly získány na malém vzorku pacientů, a proto je nezbytné pro další zpřesnění provést tato měření na větší skupině pacientů. Protože naměřené hodnoty jsou závislé na akutním stavu pacienta a zároveň na jeho přidružených chorobách (obezita, renální insuficience, astma bronchiále aj.), by bylo vhodné stanovit průměrné časové náročnosti jednotlivých úkonů na modelových skupinách pacientů. Dále by ke zkvalitnění základní i speciální péče přispěla inspirace systémem vypracovaným a používaným v sousedním Německu. Ten díky průběžné každodenní analýze časové náročnosti ošetřovatelské péče dokáže pružně reagovat nejen na klinický stav pacienta, ale i na potřeby ošetřovatelského personálu.