Možnosti využití vodicího psa
Abstrakt
Zrak je jeden z nejdůležitějších smyslů člověka, prostřednictvím něho získáváme 80 - 90 % informací o okolním světě. Jeho ztráta nebo vážné poškození znamená v životě jedince, ale i jeho okolí velmi závažnou změnu.
Jako velmi významný prostředek integrace osob se zrakovým postižením je sociální rehabilitace, prostřednictvím svých základních metod, kterými jsou reedukace a kompenzace zraku. Samotné kompenzační pomůcky mají nezastupitelnou roli v životě osob se zrakovým postižením. V dnešní době je na trhu mnoho optických, neoptických, či elektronických kompenzačních pomůcek.. Vodicí pes představuje jednu z účinných kompenzačních pomůcek určených pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb.
První záznamy o trénování psů, kteří by pomohli nevidomým byly zaznamenány kolem roku 1780 v pařížské nemocnici pro nevidomé. Údaje o prvním vycvičeném vodicím psovi pocházejí z 80 let 18 století, kdy si svého vodicího psa vycvičil sám nevidomý Vídeňan Josef Reisinger. V České republice první zmínky o výcviku vodicích psů pocházejí z let 1922 ? 1924. Od roku 1991 je v České republice vodicí pes uznán jako kompenzační pomůcka pro nevidomé a slabozraké občany.
Tato práce je zaměřěna na zmapování možností vstupů vodicího psa do veřejných budov (restaurace, zdravotnické zařízení, školy, úřady apod.) a jeho další využití při volnočasových aktivitách a to jak z pohledu majitelů vodicích psů, tak i z pohledu veřejnosti. Práce dále obsahuje vývoj počtu a rozložení vodicích psů na území Jihočeského kraje mezi rokem 2008 a 2011.
V rámci zjišťování zkušeností majitelů vodicích psů při vstupu do veřejných budov a způsobů trávení volného času společně s vodicím psem, byla využita technika individuálních hloubkových rozhovorů, údajů vyplívajících z techniky focus group a experimentu. Pro zjištění názorů na provozování kynologických aktivit vodicím psem byla využita obsahová analýza předávací dokumentace subjektem, který vodicí psy cvičí, údajů vyplívajících z techniky focus group a individuálních hloubkových rozhovorů.
Pro účel zjištění názorů veřejnosti na možnosti vstupu vodicích psů do veřejných budov a jeho další využití při volnočasových aktivitách, byla použita technika dotazníkového šetření.
Tato práce může být využita jako argumentační základ pro vytvoření jednotných podmínek jak pro výcvik vodicích psů, jejich předávání, ale i pro jasné stanovení práv a povinností samotných majitelů vodicích psů. V neposlední řadě také tato práce ukazuje možnosti dalšího využití vodicího psa ve volném čase.