Benediktinsko-cisterciácké základy trapistického řádu a působení trapistů v Čechách

Abstract

Práce nám ukazuje na postupný vývoj mnišství začínajíc poustevnictvím a končíc u řádu reformovaných cisterciáků - trapistů. Začíná poustevnickým životem a příkladem jeho zakladatelů, význačných osob v dějinách církve. Důležitá postava pro trapisty je sv. Benedikt i celkový mnišský život, to jsem se snažil z podstatné části práce zachytit spolu s rozvojem benediktinského hnutí na původní půdě v Itálii počínajíc a dalším jejich vývojem pokračujíc v Čechách. V časech úpadku určitých církevních institucí a některých řádů byla období, kdy byla v některých řádech nevyhnutelná reformace. O takovou se z bendiktínského řádu pokusili s cílem důsledněji zachovávat Benediktovu řeholi ve svém čase pozdější cisterciáci a po nich trapisté. Popsal jsem postupný vývoj jejich mateřských klášterů v Citeaux a La Trappe a jejich další existenci. Na scénu přichází mateřský klášter Sept Fons ve Francii, ze kterého vzešel klášter v Novém Dvoře, nedaleko Plzně. Významné prvky duchovního života trapistů jsou spojnicí pro Sept Fons a Nový Dvůr, které velmi úzce na sebe navazují. Poukazují na spiritualitu, jež se řídí cisterciáci i trapisté a není zapomenuto na působení těchto řádů v českých a moravských zemích. K oživení a lepší představě o životě v klášteřích jsou do příloh k práci vloženy rozhovory a pohledy na život v klášterech od Dom Patrika Olivieho opata v Sept Fons a Dom Samuela, převora a představeného komunity v Novém Dvoře.