Problémy spojené s přiznáním příspěvku na péči u seniorů
Abstrakt
Práce se zabývá jednotlivými problémy spojené s přiznáním příspěvku na péči u seniorů. V úvodu práce byl popsán současný stav pro oblasti sociální politiky a služeb, byly vymezeny základní pojmy používané v této oblasti. Krátce byl odborně charakterizován pojem stáří a jeho průvodní jevy. Hlavní část práce se věnuje způsobům získávání, zpracování, rozdělování a fungování příspěvku na péči pro seniory v oblasti Milevska. Vzhledem ke specifikám jednotlivých krajů ČR bylo nezbytné rámcově popsat region Milevsko a charakterizovat Odbor sociálních věcí Městského úřadu Milevsko, který v souladu s legislativou vykonává veškeré činnosti spojené s agendou příspěvku na péči pro definovanou oblast.
Cílem práce bylo detailně zmapovat problematiku příspěvku na péči v jednotlivých fázích tj. od podání žádosti až po její vyřízení a částečně popsat i následné využívání příspěvku. V detailu jsou popsány především ranné fáze zpracování příspěvku tj. podávání žádostí, kde se vyskytuje stále nejvíce problematických oblastí.
Při zpracování problematiky jsem úzce spolupracovala s Městským úřadem Milevsko, příslušnými pracovníky Odboru sociálních věcí a vybraným vzorkem seniorů v dané lokalitě.
K dosažení vytčeného cíle jsem použila strategii kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniku nestandardizovaného polořízeného rozhovoru vybraných klientů-seniorů a pracovníků Odboru sociálních věci. Jako doplňující metodu jsem použila analýzu sociální a zdravotní dokumentace příslušné skupiny klientů spolu s legislativou pro oblast příspěvku na péči. Výstupy z použitých technik jsem detailně zaznamenala a sumarizovala pomocí souhrnných tabulek.
Závěry výzkumu přinesly mnohá zajímává zjištění, především se stále jedná o poměrně nízkou obecnou informovanost veřejnosti ohledně příspěvku na péči a prokázalo se, že nejdůležitějším zdrojem informací pro seniory žadatele je sociální pracovník. Co je třeba permanentně zlepšovat je informovanost seniorů a jejich rodinných příslušníků na jaké typy péče a kompenzačních pomůcek či aktivit lze příspěvek na péči využívat. Stále je také zapotřebí vysvětlovat seniorům a jejich rodinám způsob využívání příspěvku na péči, například kontrolní činnost ze strany sociálních pracovníků.
Dle zjištění mohu potvrdit, že příspěvek na péči je velmi významným faktorem, který výrazně pomáhá vyrovnat závislost seniorů, byť je diskutabilní jeho výše. Dalším zjištěním byla nezastupitelná role rodiny, rodinných příslušníků, kteří zajišťují péči o seniora a snaha všech zúčastněných, aby senior mohl fungovat v přirozeném prostředí, což považuji za mimořádně pozitivní zjištění.
V žádném případě se pak nepotvrdily tzv. hororové scénáře o zneužívání příspěvku na péči, což potvrzuje fakt, že kontrolní mechanismy v příslušné legislativě jsou poměrně dobře nastaveny.
Vylepšení, podle závěrů mé práce, je nutno zahrnout do fáze šetření k přiznání příspěvku na péči, zde je zapotřebí skloubit obecné sociální metody s mimořádně citlivým a individuálním přístupem k jednotlivým žadatelům, tak aby bylo dosaženo optimálního využití příspěvku na péči pro jednotlivce, který by tak mohl co nejdéle zůstávat ve svém přirozeném prostředí.
Další oblast rozvoje spatřuji především ve vzájemné provázanosti subjektů, které se podílejí na celém procesu přiznání příspěvku na péči a to například automatizovaným zpracováním agendy pomocí elektronických formulářů.