Vitální kapacita plic po operaci srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny Praha

Abstract

Kardiovaskulární onemocnění v České republice jsou hlavní příčinou úmrtí a významně přispívají k nemocnosti a předčasné invaliditě. Možnosti léčby kardiovaskulárních onemocnění se v dnešní době čím dál více rozvíjejí. Důležitou součástí je navazující lázeňská péče a v dostatečné míře prováděna účinná kardiorehabilitace. Teoretická část charakterizuje funkční vyšetření plic a zátěžové testy v kardiologii. Současně také popisuje časnou lázeňskou péči a definuje kvalitu života. Cílem diplomové práce, která se zabývá vitální kapacitou plic, bylo prokázat pozitivní vliv časné lázeňské péče na vitální kapacitu plic a na zlepšení kvality života, konkrétně na pozitivní vnímání svého celkového fyzického zdraví. Hypotézy ? H1: Časná lázeňská terapie pozitivně ovlivňuje hodnoty spirometrie. H2: Pacienti s časnou lázeňskou terapií lépe vnímají své celkové fyzické zdraví. K ověření stanovených cílů a hypotéz diplomové práce byla zvolená forma kvantitativního výzkumu. Ke sběru byl využit standardizovaný mezinárodní dotazník kvality života Short Form SF ? 36. Ke zjištění objektivních funkčních parametrů byla použitá spirometrie. K porovnání bylo použito hodnot spirometrického vyšetření. Do výzkumu bylo zařazeno 32 pacientů po kardiorevaskularizační operaci, kteří 6 ? 8. den po operaci byli přeloženi do Lázní Poděbrady, 22 mužů (69 %) a 10 žen (31 %). Průměrný věk probandů byl 66,06 + 11,48 let. Kontrolní skupinu tvořilo 10 zdravých dobrovolníků. Do výzkumu bylo zařazeno 8 žen (80 %) a 2 muži (20 %) s průměrným věkem 37,1 + 13,3 let. Z výsledků spirometrie před operací srdce v Kardiocentru IKEM, při vstupním a výstupním vyšetření v Lázních Poděbrady vyplývá, že rozdíl ve výsledcích mezi druhou a třetí spirometrií nastal. Druhé a třetí spirometrické vyšetření je období, kdy respondent absolvuje časnou lázeňskou péči. Po operaci srdce dochází k zhoršení spirometrických výsledků a v průběhu lázeňské terapie se hodnoty zlepší. Z výzkumu vyplynulo, že pocit vnímání celkového fyzického zdraví po operaci srdce je závislý na vnímání bolesti, která podle výzkumu negativně ovlivnila pocit celkového vnímání fyzického zdraví. H1 se potvrdila a H2 se nepotvrdila. Pro zlepšení současné situace by bylo vhodné v průběhu lázeňské terapie věnovat nejen kardiorehabilitaci, ale i zlepšení vnímání bolesti, například psychoterapii (arteterapie, muzikoterapie?). Důležité je i rozšířit možnost ambulantní kardiorehabilitace v každém kardiocentru pro pacienty po operacích srdce.