Akceptace smrti a umírání u lidí s prožitky mimořádných stavů vědomí
Abstrakt
Mimořádné stavy vědomí doprovázejí lidstvo od nepaměti a v dnešní době, kdy je významně opomíjena duchovní stránka lidské existence, zprostředkovávají tyto stavy vědomí její znovuobjevení. Práce je zaměřena na následné změny v lidském životě po prožití mimořádného stavu vědomí a především pak na ty změny, které je možné rozpoznat v přístupu ke smrti a umírání. V teoretické části se věnuji problematice smrti a umírání z hlediska kulturního, medicínského, psychologického nebo teologického. Uvádím základní i rozšířený model lidské psychiky, jejichž znalost je důležitá pro pochopení mimořádných stavů vědomí. Dále se zabývám vymezením samotného termínu mimořádné stavy vědomí a uvádím rozšířený popis těch, kdy se člověk přímo či nepřímo setkává v průběhu prožitku se smrtí a umíráním. Poslední teoretická kapitola je věnována léčebnému potenciálu popsaných mimořádných stavů vědomí. Cílem práce bylo zachytit významné podobnosti zkoumaných jevů a poukázat na jejich tranformativní účinek na osobnost člověka zejména v základních existenciálních otázkách. Pro dosažení cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu s prvky fenomenologického zkoumání. Metodou získávání dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo celkem 7 respondentů s prožitky mimořádného stavu vědomí. Konkrétně se jednalo o prožitky blízkosti smrti a o zkušenosti z prožitkového sebezkoumání, které jsou vyvolány buď holotropním dýcháním nebo požitím psychedelické látky. Z výsledků výzkumu vyplývá, že lidé se zkoumanou zkušeností zaznamenávají významné změny ve svém životě. Životní změny se dotýkají mimo jiné i snížení strachu ze smrti a umírání. Z těchto zjištění lze vyvodit významné důsledky pro psychoterapii a to zejména pro terapeuty, kteří přicházejí do kontaktu s klienty, jež prožívají silnou úzkost při pomyšlení na vlastní smrt a umíraní.