Vztah mezi sebepojetím a mírou prožívaného stresu u studentů vysokých škol

Abstract

Diplomová práce se zabývá problematikou sebepojetí a stresu, konkrétně vztahem mezi sebepojetím studentů a prožíváním stresových situací, které souvisejí s vysokoškolským vzděláváním. Vymezení teoretických souvislostí si klade za úkol uvést základní pojmy a znalosti spojené s touto tématikou. Studium na vysoké škole se považuje za náročnou zátěžovou situaci, která může u některých studentů vyvolat celou řadu problémů. V intenzitě prožívání stresu však existují značné interindividuální rozdíly - buď si může osobnost vůči kritickým situacím vytvářet různé obranné mechanismy, nebo je plně zvládat konstruktivním prožíváním a jednáním. Cílem empirické části této práce bylo zjistit, jaký je vztah mezi sebepojetím studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a prožíváním stresových situací souvisejících se studiem na vysoké škole. Informace potřebné ke zpracování kvantitativního výzkumu byly získány metodou dotazování. Použitou technikou byl vlastní dotazník, který vyplňovali studenti denního i kombinovaného studia. Z výzkumu vyplynulo, že mezi těmito dvěma proměnnými existuje středně silná závislost, tzn. nízké hodnoty sebepojetí odpovídají spíše vysokým hodnotám stresového prožívání. Dále bylo zjištěno, že stresové prožívání nejvíce souvisí se zkouškovou situací nebo veřejným projevem studenta před větší skupinou druhých lidí. Tato skutečnost naznačuje, že situace, které přímo souvisí s hodnocením, vytváří u studentů nejvíce napětí. Proto by bylo vhodné, aby studenti znali různé techniky předcházení a zvládání stresu, a tím se pokusili toto napětí dál redukovat až odstranit. Adekvátní sebepojetí je důležitou podmínkou psychické vyrovnanosti a spokojenosti s vlastním životem, proto by při řešení tohoto problému mohla také významně přispět odborná psychologická péče při poradnách na vysokých školách.