Radiační dávka v oboru intervenční radiologie
Abstrakt
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice radiační zátěže pacienta i lékaře při intervenčních zákrocích pod skiaskopickou kontrolou. Obsahem teoretické části této práce je popis výkonů, které se v dané oblasti radiologie provádějí a dále je zde také přiblížena problematika radiační ochrany v tomto oboru z hlediska lékařského i profesního ozáření.
Cílem této práce byl odhad efektivních dávek pacienta a lékaře z dávek a dále také vyvození závěrů vedoucích ke snížení radiační zátěže pro obě strany. Pro tyto účely byla shromážděna data za jeden kalendářní rok do přehledné databáze. Pro výpočet efektivních dávek pacientů z dávek získaných z DAP metru byl použit program PCXMC. Následně jsem získané informace o dávce pacienta a lékaře přehledně zpracovala graficky a tabelárně.
Z dostupných dat jsem následně vyvodila závěry, které potvrzují hypotézu vztahující se k závislosti míry ozáření hlavně na druhu výkonu.
Ukázalo se, že nejvyšších dávek dosahují pacienti při embolizačních výkonech, naopak nejmenší zátěž představuje pro vyšetřovaného PTD a nefrostomie. U lékařů dochází k maximálnímu ozáření při intervenci jater ? hlavně při TIPS. Nejnižší dávky obdržené lékařem se ukázaly být při trombolytických zákrocích..
Z dostupných informací jsem vyvodila doporučení vedoucí ke snížení radiační zátěže na daném pracovišti intervenční radiologie. Kromě správného nastavení parametrů přístroje jako je např. napětí, natočení C-ramene či vzdálenost OK je důležité i důsledné stínění, především pak používání ochranných zástěr, límců a brýlí a také častější střídání lékařů.