Význam nohy pro cvičení hlubokého stabilizačního systému

Abstract

Téma hlubokého stabilizačního systému je v dnešní době stále aktuální, neboť jeho dysfunkce způsobuje vertebrogenní potíže, které jsou jednou z častých důvodů pracovní neschopnosti. Hluboký stabilizační systém představuje funkční stabilizační jednotku obsahující především bránici, mm. multifidi, svaly břišní stěny a svaly pánevního dna. Je důležité, aby souhra mezi svaly byla vyvážená, protože se tento systém podílí na stabilizaci páteře a zapojuje se při všech pohybech. Důležitou součástí stabilizace je i noha, neboť stabilizace vertikálně stojícího těla začíná od vnitřních svalů nohy. Data pro práci byla získána na základě kvalitativního výzkumu, metodou případové studie. Výzkum byl prováděn na vzorku čtyřech probandů po dobu 9 až 12 týdnů, kteří uváděli vertebrogenní obtíže. Vyšetření probandů obsahuje anamnézu, statické a dynamické vyšetření aspekcí, palpační vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému pomocí funkčních testů a specifické vyšetření nohy. Cílem této práce bylo nastínit, jakým způsobem ovlivňuje využití nohy hluboký stabilizační systém a navrhnout soubor cviků a pomůcek pro jeho správnou aktivaci. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje anatomii a funkci nohy a nejdůležitějších částí hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a možnosti terapie včetně využití vhodných pomůcek. V praktické části jsou uvedeny cíle výzkumu, popis metodiky a výsledky výzkumu zpracované ve formě kazuistik. Příloha obsahuje i zásobník cviků ovlivňující hluboký stabilizační systém s využitím balančních pomůcek. Z výsledků výzkumu je patrné, že u všech probandů došlo ke zlepšení držení těla, všichni pacienti byli schopni izolované kontrakce jednotlivých částí HSS a funkčního zapojení celého systému. Ovlivnění nohy a celého systému se projevilo zlepšením stability a grafestezie na plosce nohy, odezněly i bolesti zad. Tato práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacienty.