Dobrovolnictví v oblasti sociálních služeb v Táboře

Abstract

Cílem této diplomové práce je zjistit současný stav dobrovolnictví v oblasti sociálních služeb v Táboře a na základě shromážděných informací vypracovat návrh rozvoje dobrovolnictví v Táboře. V teoretické části je vysvětlen pojem dobrovolnictví a je popsána historie dobrovolnictví, jeho stav v ČR i ve světě, legislativní pozadí dobrovolnictví a výčet oblastí, ve kterých se dobrovolníci v naší zemi nejčastěji angažují. Mezi ty patří i sociální služby, proto je v teoretické části zmapována také oblast sociální péče a sociálních služeb. Pro nastínění celých souvislostí zde nalezneme vysvětlení pojmů pojících se s organizovanou občanskou společností, důvody pro existenci neziskového sektoru. Propojení všech výše uvedených pojmů lze nalézt v procesu komunitního plánování sociálních služeb, který je v práci také popsán. V praktické části je za pomoci sekundární analýzy Komunitního plánu sociálních služeb města Tábora 2011 ? 2013 (dále jen komunitní plán) a webových prezentací jednotlivých organizací sociálních služeb zapojených v komunitním plánu stanoven výzkumný soubor a otázky výzkumného rozhovoru. Výsledky výzkumu jsou získány strategií kvalitativního výzkumu, metody dotazování a techniky polostandardizovaného rozhovoru. Na otázky týkající se problematiky dobrovolnictví, míry jeho propagace v Táboře a způsobu využívání dobrovolníků v samotné organizaci odpovídali zástupci všech 25 neziskových organizací, které v Táboře působí v oblasti sociálních služeb a jsou zahrnuty do komunitního plánu. Část otázek byla směřována k problematice dobrovolnictví v komunitním plánu. Respondenti měli možnost vyjádřit své návrhy a doporučení, které se týkaly rozvoje dobrovolnictví. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že více než polovina organizací, které jsou zapojeny do komunitního plánu, využívá a pracuje s dobrovolníky. Organizace, které je nevyužívají, tak činí z legislativních a personálních důvodů. Z výzkumu dále vyplynulo, že další pozornost je třeba věnovat nejenom větší propagaci dobrovolnictví napříč věkovým spektrem táborské veřejnosti, ale i novým trendům v dobrovolnictví, jako jsou různé formy firemního a virtuálního dobrovolnictví. Na základě sebraných informací a jejich vyhodnocení navrhla autorka několik kroků, které by mohly vést k zlepšení stávajícího stavu, zvlášť pokud budou využity i v procesu komunitního plánování. Výsledky diplomové práce budou využity při naplňování cílů komunitního plánu a jednotlivými organizacemi poskytujícími sociální služby v Táboře. Zároveň mohou být inspirující i pro samotné obyvatele města Tábora k zapojení se do dobrovolné činnosti.