Motivace k dobrovolnictví
Abstrakt
Poskytování pomoci můžeme dělit na krátkodobé, neplánované a na plánované a dlouhodobé, této formě se věnuje dobrovolnictví, tento druh prosociálního chování je ve světě velmi rozšířen. V posledních letech se v České republice rozvíjí význam dobrovolnického hnutí, důkazem tohoto je kromě vzniku dobrovolnických center a jiných organizacích i zákon číslo 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Z tohoto důvodu se autorka rozhodla zjistit faktory, které souvisí s prosociálním chováním u osob, které se dlouhodobě, systematicky a nezištně věnují činnostem ve prospěch druhých lidí, tedy dobrovolníků.
Autorka provedla kvantitativní výzkum metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku (konkrétněji inventáře doplněného dalšími otázkami). Soubor byl stanoven kvótním nahodilým výběrem, kdy kvótou bylo pohlaví, dobrovolnická aktivita a její délka. Výzkumný soubor byl tedy tvořen cílovou skupinou dobrovolníků z celé České republiky.
Výzkum ukázal, že nejčastějším motivem k dobrovolnictví je pomoc druhým a seznámení se s novými lidmi, získání nových zážitků. Dále bylo prokázáno, že v motivační struktuře dobrovolníků (šest základních motivů ovlivňujících dobrovolnické jednání) byl nejvíce zastoupen motiv kariéra, který souvisí se snahou člověka získat zkušenosti pro kariéru.
Přínosem diplomové práce je zjištění motivační struktury dobrovolníků ze zdravotních a sociálních institucí a dobrovolníků z oblasti sportovní a vzdělávací činnosti.