Sociální status podmíněný prací

Abstract

Ze sociologických výzkumů, které byly zrealizovány v posledních letech, se můžeme dozvědět mnoho zajímavých faktů. Můžeme zjistit, jaká jsou v současné době prestižní povolání, jaká prestižní nejsou, jaký je sociálně ekonomický status jedinců, jaká je subjektivní sociální distance k profesím a řadu zajímavých výzkumů zaměřených na profese, prestiž povolání a sociální status. Sociologické výzkumy zohledňují, jak objektivní hledisko, tak i subjektivní hledisko dané skutečnosti s ohledem na danou demografickou a ekonomickou situaci ve společnosti. Některé zmíněné sociologické výzkumy byly porovnány s výsledky této práce, která se zajímala o subjektivní vnímání sociálního statusu respondentů, a jak riziková profese ovlivňuje jejich zdravotní stav. Moje práce je dělena do třech částí. Hlavní témata jsou: Společnost, Práce a Zdravotní stav. První část se týká pojmu společnost, ze které vycházejí další koncepty, důležité pro tuto práci. Druhá část teorie byla zaměřena na pracovní profese výběrového souboru respondentů, na prestiž jejich povolání a na sočasnou mezinárodní klasifikaci zaměstnání. Poslední část teorie byla zaměřena na pojmy zdraví, nemoc, zdravotní stav a na sociální determinanty zdraví. Cílem práce bylo zjistit, jak vybraní respondenti subjektivně vnímají svůj sociální status, zda vybrané struktury zaměstnání (vzdělání, příjem, pozice v zaměstnání) mají vliv na sociální status respondenta a jaký vliv má druh vykonávané profese na subjektivně deklarovaný zdravotní stav. V práci byly stanoveny tři výzkumné otázky, které kopírovaly obsah stanovených cílů: ? Jaký je subjektivní sociální status respondentů? ? Mají vybrané struktury zaměstnání vliv na sociální status respondenta? ? Má vykonávaná profese vliv na subjektivně deklarovaný zdravotní stav? Ve výzkumné části práce jsem vzhledem ke stanoveným cílům využila formu kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat jsem použila výzkumnou metodu dotazování a s ní spojenou výzkumnou techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentů z řad pracovníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Zdravotnické záchranné služby a z horníků pracujících v uranových dolech s diferenciací dle věku. Práce by mohla sloužit k rozšíření povědomí o jednotlivých pracovních profesích. Může dále sloužit i jako inspirace pro další výzkumné šetření.