Směry, oblasti a mechanismy rozvojové spolupráce Evropské unie

Abstract

Rozvojová spolupráce je jednou z aktivit Evropské unie jako celku i jejích členských států a subjektů fungujících na jejím území. Evropská unie je nejvýznamnějším světovým aktérem a dárcem v této oblasti, a to i přesto, že globální finanční a hospodářská krize tento úkol ztížila a částečně změnila i jeho pojetí aprovádění. EU i nadále podporuje činnosti v klíčových oblastech rozvojové spolupráce, jako je zabezpečení vody a potravin, vzdělání, životní prostředí, zdravotnictví či budování důležité infrastruktury. Snaha o vyrovnání propastných rozdílů mezi chudými a bohatými zeměmi, pomoc při katastrofách, úsilí směřující k vyšší kvalitě života obyvatel zemí rozvojového světa a solidarita s těmi nejchudšími znejchudších zůstává a měla by zůstat hodnotnou a nezanedbatelnou součástí evropského ducha a kultury. Tato práce si vytkla za cíl zmapovat formy, jejichž prostřednictvím EU rozvojovou pomoc poskytuje a realizuje svou rozvojovou politiku. Na základě nástinu vývoje, jímž tento typ činnosti prošel, aktuální situace a rozhovorů s odborníky, kteří se na provádění rozvojové spolupráce podílejí, jsem se pokusila definovat současné trendy, kterými se rozvojová spolupráce řídí, a směry, jimiž se bude ubírat v budoucnu. V teoretické části byl sestaven základní přehled institucí a orgánů EU, jejich oblastí činnosti a zájmu. Poskytovaná rozvojová pomoc a spolupráce byla rozčleněna podle geografických oblastí. Jako příklad členského státu EU byla uvedena Česká republika a stručně popsán její státní systém rozvojové spolupráce i začlenění českých neziskových organizací aktivních v této oblasti. Informace získané studiem podkladů a teoretických prací na téma rozvojové spolupráce byly doplněny nástinem z praxe. Za tímto účelem byly vedeny rozhovory sdeseti odborníky na rozvojovou spolupráci z několika členských států EU a evropských státních i nestátních organizací: čtyři komunikační partneři pracují přímo v evropských či jim příbuzných institucích, dva byli členy zastupitelské mise jednotlivých členských států EU a čtyři se nějakým způsobem podíleli či stále podílejí na činnosti nevládních organizací. Nejdůležitějším kritériem výběru do výzkumného souboru bylo, zda má komunikační partner profesionální zkušenosti s rozvojovou pomocí a spoluprací. Uplatněn byl tedy kvalitativní výzkum ve formě polostrukturovaného rozhovoru. Bylo uskutečněno deset hloubkových rozhovorů, které byly následně vyhodnoceny.