Ošetřovatelská péče o pacienta s flebotrombózou

Abstract

Žilní trombóza (flebotrombóza) je onemocnění, které postihuje některou z částí hlubokého žilního systému, kdy dochází ke kompletnímu či částečnému uzavření žíly trombem. Toto onemocnění patří po ischemické chorobě a hypertenzi mezi nejčastější kardiovaskulární choroby u hospitalizovaných lidí. Nejčastěji toto onemocnění postihuje žíly dolních končetin a pánve, ale může se objevit i na horní končetině. (Skalická, 2006; Karetová, Bultas, 2009b). V případě utrhnutí trombu a jeho odcestování do plicní tepny může vzniknout jedna z nejnebezpečnějších komplikací - plicní embolie. Ta může skončit až smrtí jedince. Důležitá je nejen včasná diagnostika, ale také adekvátní léčba, následná prevence a dispenzarizace (Šárník, 2002). Hlavními cíli této bakalářské práce bylo zjištění specifik ošetřovatelské péče a nejčastější ošetřovatelské problémy u pacienta s flebotrombózou. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zjišťovaly specifika ošetřovatelské péče, nejčastější ošetřovatelské problémy a na jaké oblasti by se měla zaměřovat ošetřovatelská péče u pacienta s flebotrombózou. Za účelem naplnění těchto cílů byla zrealizována kvalitativní metoda výzkumného šetření. Výzkumné šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje a to v Nemocnici České Budějovice a.s. a v Nemocnici Písek a.s. Jako technika sběru dat byl použit individuální, polostrukturovaný rozhovor, jenž byl zaznamenáván písemnou formou. Výzkumný soubor tvořily 2 skupiny respondentů. První skupinou byly sestry, které pracují na interních odděleních. Výběrovým kritériem bylo jejich působení na interních odděleních, kde probíhá péče o pacienty s flebotrombózou. Druhou skupinu tvořili pacienti a jejich výběr spočíval v přítomnosti daného onemocnění. Analýzou získaných dat byly utvořeny 4 kategorie, které jsou shodné jak pro sestry, tak pro pacienty. Zjištění specifik ošetřovatelské péče u pacienta s flebotrombózou je nezbytné pro jeho ošetřovaní i pro jeho edukaci. Do specifik ošetřovatelské péče dotazovaní respondenti a sestry zařadili bandážování končetin, aplikaci Fraxiparinu, užívání Warfarinu a dietu s ním spojenou, rehabilitaci a dlouhodobou následnou péči mimo nemocniční prostředí. Ovšem v oblasti rehabilitace, v projevech komplikací a v rizikových faktorech, mají respondenti nedostatky. Při edukaci respondenta je nezbytné, aby sestra znala danou problematiku a uměla ji použít v praxi. Sestry prokázaly znalosti v oblastech aplikace Fraxiparinu, aplikací bandáží a dietních opatřeních při užívání Warfarinu. Nebylo pro ně obtížné se v problematice flebotrombózy orientovat. Dokázaly vyjmenovat rizikové faktory, příznaky, preventivní opatření a nejnebezpečnější komplikaci plicní embolii. Z rozhovorů vyplynulo, že dotazované sestry znalosti mají a mohou je tak předat svým pacientům. I přes správnou edukaci od sester, se nevyhneme občasnému vynechání léčebného režimu respondenty. Respondenti uvedli, že někdy vynechají užití Warfarinu, aplikaci bandáží anebo ?zhřešení? při dietním opatření. Dle sester jim dělá největší problém dodržovat klidový režim při hospitalizaci. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že jsou respondenti sestrami celkem dobře edukováni. Prokázali to svými znalostmi v aplikacích, dietních opatřeních, dodržováních léčebného režimu a také v informovanosti o svém onemocnění. Dlouhodobě dispenzarizováni jsou téměř všichni respondenti, a to buď na interní ambulanci, anebo u praktického lékaře. Ošetřovatelská péče o pacienta s flebotrombózou se zaměřuje na oblasti edukace, diagnostiky onemocnění, léčbu a na vliv onemocnění na život pacienta.