Informovanost pacienta před transuretrální resekcí močového měchýře z pohledu pacienta a sestry.

Abstract

Téma bakalářské práce je Informovanost pacienta před transuretrální resekcí močového měchýře z pohledu pacienta a sestry. Toto téma je velmi aktuální zejména s ohledem na stále se zvyšující incidenci zhoubných onemocnění nejen močového traktu. Edukace pacienta a podávání informací je nedílnou součástí každodenní práce ošetřovatelského personálu. Dostatečná informovanost vede ke spokojenosti pacienta a k úspěšné léčbě. Nádor močového měchýře je v České republice 6. nejčastější malignitou u mužů a 13. u žen. Jednou z léčebných metod povrchových nádorů močového měchýře je provádění transuretrální resekce močového měchýře a pravidelná cystoskopická dispenzarizace pacienta. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je věnována problematice poskytování ošetřovatelské péče pacientům, kteří podstupují operační výkon transuretrální resekce močového měchýře pro zhoubný nádor močového měchýře. V této části je popsána charakteristika zhoubného onemocnění močového měchýře, jeho příznaky, léčba, prevence a prognóza. Podrobněji je popsána chirurgická léčba povrchových nádorů močového měchýře, tedy transuretrální resekce močového měchýře a s tím související cystoskopické vyšetření močového měchýře. Dále se teoretická část věnuje ošetřovatelské péči o pacienty indikované k tomuto operačnímu výkonu a to péči předoperační i pooperační. Další kapitolou je informovanost pacientů, jejich edukace a podávání informovaného souhlasu pacientům před operačním výkonem. Stanovili jsme pět cílů práce. Prvním cílem bylo zmapovat rozsah podávaných informací urologickými sestrami pacientům před transuretrální resekcí močového měchýře. Druhým cílem bylo zjistit nejčastěji volenou formu podávání informací pacientům. Třetím cílem bylo zjistit spokojenost pacientů s podanými informacemi a čtvrtým cílem zjistit rozdíly v rozsahu informací podávaných pacientům před prvním a opakovaným operačním výkonem. Pátým cílem bylo zjistit rozdíly ve spokojenosti pacientů s podanými informacemi před prvním a opakovaným operačním výkonem. V empirické části práce jsme stanovili tři hypotézy. První hypotéza předpokládá, že nejčastější forma podávání informací pacientům před transuretrální resekcí močového měchýře je ústní podání. Druhá hypotéza - Pacienti, kteří jsou připravováni na opakovaný operační zákrok, jsou spokojenější s podanými informacemi než pacienti, kterým jsou tyto informace podávány poprvé. Třetí hypotéza - U pacientů před prvním operačním výkonem je rozsah podaných informací větší než u pacientů před opakovaným operačním výkonem. K ověření hypotéz bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření. Výsledky šetření první hypotézu potvrdily, druhá hypotéza byla vyvrácena, tedy nepotvrzena. Třetí hypotéza se vyhodnocením dat výzkumného šetření rovněž nepotvrdila. K výzkumnému šetření byla použita kvantitativní metoda sběru dat od pacientů a sester formou anonymních dotazníků. Dotazníky byly rozdávány pacientům indikovaným k transuretrální resekci močového měchýře na urologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice Písek, a.s.. Výsledky výzkumného šetření pacientů i sester byly zpracovány do grafů. Výsledky zjištěné v tomto výzkumném šetření jsou v diskusi porovnávány s odbornou literaturou. Předpokládaným výstupem této bakalářské práce bylo rozšíření informovaného souhlasu, který je předkládán pacientům před transuretrální resekcí močového měchýře. Vzhledem k dosaženým výsledkům výzkumného šetření, kde byla zjištěna téměř stoprocentní spokojenost pacientů s podanými informacemi, je rozšíření informovaného souhlasu bezpředmětné.