Kyberšikana z pohledu učitele základní školy
Abstrakt
Tato bakalářská práce je zpracována na téma Kyberšikana z pohledu učitele základní školy. Zabývám se v ní základními fakty o kyberšikaně, jednotlivými účastníky této formy šikany, rozdělením kyberšikany, prostředky, které jsou k šikanování používány a legislativou spojenou s tímto tématem. Také jsem se v této práci věnovala prevenci kyberšikany. Jelikož je má práce zaměřena i na pohled učitele základní školy, jsou zde popsány role pedagogů, kteří se ve školním prostředí nachází. Na konci teoretické části krátce představuji vybrané projekty, které se v České republice zabývají prevencí kyberšikany a některé případy šikanování pomocí informačních a komunikačních technologií.
Ke zpracování praktické části bakalářské práce byl použit kvalitativní typ výzkumu, metoda dotazování. Sběr dat probíhal pomocí polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili učitelé základních škol v okrese České Budějovice. Se žádostí o rozhovory jsem oslovila padesát tři základních škol v tomto okrese. S účastí ve výzkumu mé bakalářské práce souhlasily pouze tři základní školy.
Rozhovor se skládal z dvanácti otázek a několika podotázek. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit postoj učitelů ke kyberšikaně a to, zda učitelé základních škol vědí, jak tuto formu šikany řešit.
Odpovědi respondentů ve vztahu k výzkumným otázkám potvrdily, že učitelé základních škol vědí, že kyberšikana je veliký problém, který je těžké rozkrýt. Ke kyberšikaně se staví s respektem a své žáky před ní většinou varují. I sebe se snaží chránit. Chrání se hlavně tím, že ve virtuálním světě nezveřejňují žádné informace o svém soukromí. Učitelé, kteří ve škole působí například jako metodici školní prevence a výchovní poradci, vědí, jak kyberšikanu řešit. Tyto informace získali na přednáškách, seminářích, či školeních. Avšak ne všichni by se do řešení pustili sami, bez odborné pomoci. Učitelé, kteří na škole nepůsobí na podobné, výše uvedené pozici a tudíž neprošli tak intenzivním školením, by kyberšikanu sami nikdy neřešili. Obrátili by se na jiného odborníka, ať už ze školy nebo z jiné instituce. O tuto formu šikany se většinou zajímali sami a informace spojené s jejím řešením si vyčetli v různých publikacích či na internetu. Řešení kyberšikany souvisí s Programem proti šikanování. Každá škola by takový program měla mít a na jeho přípravě a realizaci by se měli podílet všichni učitelé. Všechny školy program mají, avšak není zvykem, aby ho vytvářeli všichni učitelé. Většinou má program na starosti jen jeden pedagogický pracovník a ostatní o něm sice vědí, ale již moc nezkoumají, co se v něm nachází. Tím přichází i o informace týkající se řešení kyberšikany, ty by se totiž v programu měly nacházet.
Bylo by dobré, kdyby základní školy měly finance na vzdělávání všech svých učitelů v oblasti šikanování pomocí informačních a komunikačních technologií. Kyberšikana může číhat na každého z nás, a proto bychom měli být s touto formou šikany seznámeni. Základní školy by měly dodržovat doporučení MŠMT, aby se na vytváření Programu proti šikanování podíleli všichni učitelé. Důvod je stejný. Pomocí vytváření programu se učitelé seznámí s kyberšikanou a s postupem, jakým by měli postupovat při jejím zjištění.