Manželství a rodičovství v reflexi studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Abstrakt
Dnešní doba je charakteristická odkladem vstupu do manželství a rození potomků. Roste počet dětí narozených neprovdaným matkám a i přes nízkou sňatečnost stále roste úroveň rozvodovosti. Odborníci nejsou schopni podat jednotný výklad toho, čím jsou tyto změny v dnešní společnosti způsobeny a nejsou schopni odhadnout ani budoucí vývoj.
Hlavním cílem práce bylo zjistit postoje studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity k manželství a rodičovství. Odhalit, zda preferují manželské soužití, nesezdané soužití nebo dnes častý fenomén singles. Prozkoumat, zda jsou zastánci rodičovství v mladém věku, či zda rodičovství odsouvají až na věk pozdější, ve kterém se již budou cítit ekonomicky soběstační a zajištění. Názory studentů na toto téma byly důležité především proto, že nositeli změn v oblasti manželství a rodičovství jsou v první řadě mladí lidé, a proto je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost. Budou to právě oni, kdo budou rozhodovat o tom, zda česká rodina upřednostní práci a kariéru před rodinou a dětmi či nikoliv.
Předkládaná práce popisuje různé pohledy na problematiku manželství a rodičovství, která je v současnosti živě diskutovaným tématem. V teoretické části srovnává vstup do manželského svazku a možnost být rodičem jak z hlediska demografického a právního, tak z hlediska sociologického. Nabízí zde toto srovnání pro ucelenější představu o tématu a pro možnost nahlížet na práci z více úhlů. Tyto pohledy jsou v práci zasazeny do hlubšího kontextu spolu s historií a komparací různých alternativ manželství a rodičovství. Tato část práce vychází především z odborných publikací, které se váží k tomuto frekventovanému tématu, je pracováno se současnými výzkumy z této oblasti a je též doplněna o zahraniční zdroje, které se této problematice věnují. V práci jsou charakterizovány především pojmy manželství, rodičovství, nesezdané soužití a rodina.
Pro výzkum byly učeny dvě hypotézy, které byly v průběhu šetření ověřovány. První hypotéza zněla: Manželství jako hodnota ztrácí u cílové populace svou hodnotu směrem k preferenci nesezdaného soužití.
Druhá hypotéza zněla: V souvislosti s pohlavím se v cílové populaci mění otázka priorit představovaných pod pojmem úspěšné manželství.
Výzkum byl realizován kvantitativní metodou sběru dat. Data potřebná k vyhotovení bakalářské práce byla získána sekundární analýzou dat, kdy byla pro zmapování postojů k těmto aktuálním tématům vybrána metoda dotazování, technika dotazník, díky kterému jsem byla schopna cíle a ověřované hypotézy zhodnotit. Dotazník obsahoval celkem 16 otázek a byl distribuován elektronickou formou.
Pro zvýšení věrohodnosti získaných dat bylo použito statistické ověření hypotéz, které podalo jasné výsledky o neověření hypotéz. Z výzkumu vyplynulo, že manželství je stále důležitou hodnotou na životním žebříčku mladých lidí a že tuto instituci rozhodně nehodlají vyměnit za nesezdané soužití. Hypotéza číslo jedna se tím pádem nepotvrdila. Ze studie dále vyšlo, že priority představované pod pojmem úspěšné manželství jsou u mužů i u žen bez výrazného rozdílu, a tak ani u hypotézy číslo dvě nedošlo k jejímu potvrzení.
Výzkum odhalil, že studenti plánují sňatek i pořízení dětí, jen jsou tyto dvě události posouvány na pozdější věk; tedy věk, kdy budou mít ukončená studia a budou dostatečně finančně zajištění a emočně vyzrálí. Význam manželství je podle nich spatřován hlavně ve výhodě bezpečnějšího zázemí, jistotě právních a ekonomických záruk, a to nejen pro partnery samotné, ale i pro jejich potomky. Výzkum tak prokázal, že manželství a rodičovství je přikládán stále velký význam a tyto dva životní kroky mají pro studenty stále vysokou hodnotou, která má v životě své nezastupitelné místo.